Přes 70 let „uvězněná“ v obřím válci, který za ni dýchá. Jak to bylo s Marthou Lillard a jejími železnými plícemi

Martha Ann Lillard z Oklahomy drží ve svých 77 letech smutný rekord – je to poslední člověk, kterého při životě udržují železné plíce. Dnes už dávno překonaný lékařský přístroj, vlastně obrovský železný válec, který pacientovi, jenž v něm leží a kouká mu ven jen hlava, pomáhá s dýcháním. Díky lékům v něm sice Martha nemusí trávit 24 hodin denně, přesto v něm každou noc spí a svůj domov opouští jen výjimečně.

Když se devět dnů po své oslavě pětiletá Martha probudila s bolestí v krku, dostala teplý čaj s medem a zůstala v posteli. Nikoho ani nenapadlo, že by nešlo o běžnou dětskou nemoc, která prostě brzy přejde.

Po několika dnech bolest nejenže neustupovala, ale naopak se zhoršovala. A když už malá holčička nedokázala zvednout hlavu, spěchali s ní rodiče do nemocnice. V té době se sice vědělo, že v populaci řádí dětská mozková obrna, přesto doufali, že tohle jejich dcerku nepotkalo.

Bohužel diagnóza tak skutečně zněla a Marthě už nemoc zasáhla nervy ovládající dýchací svaly natolik, že skončila v železných plicích. V obrovském, víc jak 360 kg vážícím železném přístroji, z něhož pacientovi kouká jen hlava, a který za něj – zjednodušeně řečeno – dýchá. Kolem jeho těla totiž pravidelně mění tlak vzduchu, čímž mu stahuje a roztahuje hrudník, a vzduch tak proudí do i z plic.

Ve 40. a 50. letech to byl běžný postup, který dokázal zachránit mnoho dětských životů. Řada dětí se navíc po léčbě zotavila natolik, že nakonec dokázaly dýchat samy. Martha ale takové štěstí neměla, na železných plicích zůstala závislá dodnes. S jejich pomocí dýchá už víc než sedmdesát let!

>>> Morbidní úchylka, nebo způsob loučení? Fotky mrtvých dětí, které vypadají stále živé

Ve chvíli, kdy je váš život závislý na obřím železném válci, nemůžete se od něj příliš vzdálit. A tak život Marthy skončil v podstatě v jejích pěti letech – nemohla chodit do školy, běhat s dětmi venku, jezdit na žádné výlety, věnovat se běžným volnočasovým aktivitám.

Její život je proto dodnes v podstatě velmi osamělý – nikdy neměla žádný milostný vztah, nevdala se a nemá děti. Žije sama se svými psy, občas ji chodí navštívit příbuzní, se světem si udržuje kontakt pomocí telefonu a počítače.

Ven chodí Martha minimálně. Přestože díky lékům zvládne trávit čas i mimo železné plíce, vzdaluje se od nich jen velmi nerada. I když v minulosti řekla, že ležet v nich je jako být pohřbená zaživa, poskytují jí zároveň obrovskou úlevu. „Je to vlastně skvělý pocit, když se vám najednou nedýchá špatně. Když mě do toho poprvé dali, byla to tak obrovská úleva,“ vzpomínala Martha Ann Lillard pro NBC News v roce 2013.

Není proto noc, kterou by drobná žena (Martha měří asi 145 cm a váží 45 kg) nestrávila v železných plicích. Přes den to zvládá většinou bez nich, ale přiznává, že když se necítí dobře, je třeba nemocná, tráví v nich klidně i několik dní v kuse. Nic horšího než nemoct dýchat prý není…

Proč už dávno zastaralé železné plíce nevyměnila za moderní přenosné přístroje, které by jí s dýcháním pomohly a v životě ji mnohem méně omezovaly? Obzvlášť když udržet při životě takto starý přístroj, který už nikdo nedokáže servisovat, nevyrábí se na něj už ani součástky, je nesmírně náročné. Navíc, když třeba vypadne elektrika, mění se v hrobku…

Martha Lillard je vyzkoušela, ale tvrdí, že jí způsobují nejrůznější záněty, zhoršují její astma, které má v důsledku dětské obrny, a ani jí tolik neulevují. „Někteří lidé mi řekli, že bych snad radši zemřela, než bych se vzdala železných plic. Že nejsem dost moderní nebo pokroková, ale tak to vůbec není,“ tvrdila žena NBC News.

I když jsou prý stále chvíle, kdy se sama sebe ptá, proč zrovna jí nadělil život takhle těžký osud, snaží se ho nést statečně. Jsou totiž bohužel otázky, na něž odpovědi nikdy nedostanete. Jen svůj úděl musíte přijmout…

Zdroj: NBC News, Gizmodo, Npr.org

Siamská dvojčata oddělovali 103 hodin! Jak to bylo s nejdelší operací v historii?