Hlavní obsah

Téma týdne: Svatebčani viděli moje prsa!

Foto: shutterstock.com

V šatech jsem sotva dýchala

Téma týdne: Svatba na kterou nezapomenu. Jana se vdávala minulý týden. V korzetu nemohla téměř dýchat, natož jíst a pít. Do toho ještě spousta zmatků, hektických příprav a nečekaných překážek v cestě k oltáři. Svůj příběh nám poslala na adresu info@prozeny.cz a už teď má od nás odměnu 500 korun téměř jistou!

Článek

Peklo předsvatebních příprav není nutné dopodrobna popisovat, když se k tomu přidá maminka s „menopauzní“ náladou a skorotchyně s nutností pozvat celou famílii... To, že prstýnky měly týden zpoždění, byla oproti pavučinami opředené sokolovně (objednané na oslavu) s omlácenou omítkou do výšky pasu ještě prkotina. Korunovala to paní švadlena s třítýdenním zpožděním: „To jste měla říct, že chcete svatební šaty ještě před svatbou!"

Ale už ke svatebnímu dni. Kadeřnice poté, co jsem odmítla její předpotopní účes, mi práskla dveřmi před nosem a moje svědkyně si s vteřinovým lepidlem v ruce poradila prostě po svém. Přípravy zachycoval nenápadný mladík (týden před svatbou si nemohl vzpomenout na to, že je už dva měsíce dopředu objednaný), pobíhající mezi námi s nepřehlédnutelným úsměvem Chucka Norrise. A já jsem byla neuvěřitelně brutálním způsobem narvaná a utažená v šatech.

Rychle nás ale přesunu do zámku v Tovačově, kde měl být na nádvoří samotný obřad. Jak všechny zkušené i ty plánující nevěsty vědí, v září je nejstabilnější počasí v roce, statisticky nejvíce slunečných dnů v měsíci, proto našich 70 zmoklých svatebních hostů museli v Tovačově nacpat do obřadní síně. Přišlo na řadu „Ano", „Ano", prstýnky, upocený polibek, ještě jeden upocený polibek pro fotografa (manžel se nějak zapomněl a já jsem cítila, jak mě dle svého zvyku chňapl za zadek). Nekončící gratulace, slova o lásce, spokojenosti, toleranci, varování.

Foto: shutterstock.com

Tanečníci se o mě prali

Následoval rychlý přesun do hospůdky do Olšan u Prostějova na rodinný oběd. Zametání, proslovy, krmení polévkou, svíčková… muži nikdy nepochopí, jak moc jsme ochotné pro ně trpět! Těžko někdy mužské plémě pozná tu bolest od zlomeného korzetu zaraženého mezi žebry. Mezi povrchovými nádechy jsem vložila do úst jeden knedlík se svíčkovou. Omáčka byla osudnou i pro moji čtyřicetikilovou svědkyni – knedlík se jí otiskl na blankytné šaty přímo v klíně!

Do této chvíle jsem si myslela, že hůř už nebude. Po nějaké době mě zatoužili manželovi přátelé (fotbalisté) pozvat na parket – pět najednou, každý nezávisle na sobě. Jak mě tak všichni najednou tahali, začaly moje šaty od pasu nahoru připomínat spíše lechtivý korzet končící velice těsně nad bradavkami.Bohužel jsem už sílu pěti fotbalistů nedokázala soustředit na opačný proces, aby mi šaty zase vysunuli výš. Takže od 17 hodin jsou fotky nevěsty mládeži nepřístupné.

Konečně večer. Ve 22 hodin, při likvidaci fotbalistů, se v sále ozvalo „Konečně svatba, jak má být!“. To když 80letá příbuzná lupla pěstičkou do stolu a chválila si, že zůstali na svatbě tak dlouho. Proboha, my jsme je zapomněli nechat odvézt domů! Honem najít nějakého řidiče – marnost nad marnost. Snad se najde někdo, kdo ještě nepil… Já! Takže jsem po vlastní svatbě ještě řídila!

Je 22.15 hodin a ženich mi oznamuje, že svatební noc stráví v sokolovně na žíněnce s kamarády. Zažívám novomanželský pocit štěstí, vyspím se a nikdo mi nebude do ucha opilecky chroptět, kopat do mě…

Byla vaše svatba stejně dramatická a přitom zábavná? Stalo se během svatebních příprav něco nečekaného? Užila jste si svatební den? Jaké jste měla na sobě šaty? Podělte se o svůj příběh s ostatními! Pošlete nám ho na info@prozeny.cz Na konci týdne opět vybereme tři příběhy a odměníme je honorářem 500 korun! A to už za to stojí, že?

ynezorPumanzeSaNyknalC