Článek
Řekla bych, že se lidi dělí do tří vánočních skupin. Pro jednu jsou Vánoce především stres. Jsou to věčně uhonění lidé se zoufalými výrazy, kteří bloumají po obchoďácích, a pak mají vybílená bankovní konta, protože rozhodně musí podělit všechny kolem sebe hromadou dárků. Patří k nim nevyspalé mámy a babičky, co pečou desítky druhů cukroví po nocích, leští okna i nábytek a ještě si na to berou dovolenou. O štědrovečerní den v potu tváře smaží kapra a připravují dokonalou tabuli.
Řadí se k nim tátové, co lezou po střechách a montují světýlka, stojí fronty u kádí, a pak mordují šupináče paličkou, za hysterického povyku manželky. Díky nim jsou Vánoce pořádné.
Druhá skupina si Vánoce užívá. Blikající stromečky, světélkující hvězdy v oknech, kýčovití Santové z vietnamské tržnice, kteří se houpají do rytmu rádoby vánoční koledy, je dokážou pobavit a vrátit do dětských let. Okouzluje je vůně jehličí, františka, a dokonce i spálených řízků.
Těší se na slídění po zlatém prasátku, přestože moc dobře vědí, že ho nikdy neuvidí, nejspíš proto, že si zobli špetky bramborového salátu, na rozzářené dětské oči pod vánočním stromkem, na jejich dychtivé očekávání při zazvonění zvonku a netrpělivé trhání vánočního papíru, na podnapilého dědečka, který si dal větší než malé množství vaječňáku, i zoufalý manželův výraz, když opět dostane svetr s jelenem. Díky nim jsou Vánoce veselé.
Třetí skupina je nejsmutnější, protože jim jsou Vánoce naprosto ukradené nebo je nesnášejí. Většinou to jsou osamělí lidé, kteří se nemají na co nebo koho těšit. Může to být bezzubý pobuda, kterého potkáváte každý den v parku, ale i atraktivní sousedka, u které se klika netrhne a vy jí závidíte rušný společenský život. Nikdy nevíte. Díky nim jsou Vánoce k zamyšlení.
Hrdě se hlásím do druhé skupiny a všem přeji, aby do ní mohli přistoupit také, i když musím připustit, že za tím stojí notná dávka dětinskosti, která se mě pořád drží, a pohodlnosti, jenž mě také neopouští. Přiznávám, že nakupuju radši v klidu přes internet, peču jenom jeden druh cukroví a zbytek objednávám, okna neřeším, protože je stejně brzy tma a nic přes ně není vidět, kapry nechávám žít a bramborový salát s řízky je už potom brnkačka.
Nepropadejte stresům, dělejte prostě radost a rozdávejte úsměvy jen tak!Foto: Jana Hozová
Ovšem ať jste uhoněný nebo lenivější typ, stejně pořád ještě můžete vylepšit Vánoce všem kolem sebe. Stačí k tomu jenom málo – usmívat se. Na prodavačku, která je protivná a tváří se kysele, protože jí to nejspíš zpříjemní den a možná se začne usmívat taky. Na řidičku, která zdržuje, poněvadž neumí zaparkovat a je zřejmě vynervovaná ještě víc než vy, když na ni vztekle troubíte.
Nebo na bezdomovce, který se vám snaží vnutit Nový Prostor, a k tomu přidejte pár drobných, protože mu to může pomoct najít cestu k sobě samému. Nebo si za to koupí krabici vína, ale proč někoho soudit? Na toho divného kluka, co si povídá sám pro sebe, protože se na něj nikdo jiný nejspíš jen tak neusměje. Na každého člověka, kterého potkáte, i když si o vás může myslet, že jste buď blázen, anebo s ním flirtujete.
Úsměv je zadarmo. Nestojí vás vůbec nic a dostanete za něj mnohem víc, než byste čekali. Třeba to, že vám ho někdo vrátí zpátky. A to vám udělá radost vždycky, pokud nejste úplný škarohlíd.
Jestli máme slavit Vánoce ještě 40krát, můžeme udělat spoustu lidí šťastnějšími a zároveň i sebe. Je to řetězová reakce. A za to ten úsměv přece stojí. Takže se zubte a veselte!
