Článek
Říká se, že si nikdo neuvědomí, jak má partnera rád, dokud nás dotyčný neopustí. Ano, je to tak. Kolikrát za život už člověk slyšel tu legendární větu: „Teprve teď, když mě nechal(a), jsem si uvědomil(a), jak moc ji/ho miluju?“ Mnohokrát! Taková je zkrátka lidská povaha: Když něco máme, pohrdáme tím, a pokud o to přijdeme, chceme to zpátky.
Hojení zlomeného srdce
Ze ztrát, které většinu z nás v životě potkají a které nás upozorňují, že nic není zadarmo, je krach lásky a rozchod snad tou nejbolestnější. Sžírá nás smutek a ptáme se, proč se cítíme tak mizerně?
„Rozchod bolet ani nemusí, ale většina z nás se neumí bezbolestně rozcházet. Většinou necháváme náš vztah zajít až do úplného extrému, k nevěře nebo dlouhodobé izolaci. A až když máme takzvaně na krajíčku, vztah opouštíme,“ vysvětluje Lenka Černá, kouč partnerských vztahů z portálu Mujvztah.cz. A nabízí hlavní důvody, kvůli kterým je vlastně rozpad vztahu tak moc emotivní:
Značka: Nikoho nehledám. Už nikdy!
Nejhorší je, že nikdy nemůžeme předem odhadnout, jak velká křivda, zklamání nebo hluboká bolest v nás zůstane. Jsou totiž i případy, kdy rozchod bolí stejně, jako kdyby nás milovaný partner tragicky opustil, například zemřel. Ve všech případech ale každopádně přijde překvapení, šok, bezmoc. A vinou emočního vypětí často následuje rozhodnutí: Tohle už nikdy nechci zažít!
Foto: ThinkstockPokud je to k nevydržení, je rozchod lepší
V takových chvílích zkrátka občas dojdeme k názoru, že už nikdy nepotkáme novou lásku. Nechceme ji, odmítáme si připustit, že by nás něco takového mohlo v budoucnu potkat. Takový pocit je naprosto přirozený a chvíli trvá, než se dostaneme do fáze, kdy se přes tuto domněnku přeneseme a opravíme ji.
Smutkem si musí projít každý
Zahojit zlomené srdce a začít znovu není ani tak otázkou schopnosti zapomenout. Jde spíš o to umět se oprostit od závislosti na minulém životě, jít prostě dál. Toho však nedosáhneme, bude-li nás někdo nutit, přemlouvat, ať už se na to „konečně vykašleme a jdeme se odreagovat do baru nebo na zábavu“. Podobná doporučení kamarádek jsou sice míněná dobře, ale svým způsobem naléhají na „hojící procesy“. Je třeba nechat věcem volný průběh a nehrnout se ihned do nové náruče. Jednak by to nebylo fér vůči potencionálnímu partnerovi, a za druhé by se mohly dostavit pocity provinění, nebo „zaplácnutí“ otevřené rány obkladem ze soli, kvůli kterému by to nakonec všechno mohlo bolet ještě víc.
„Každé ženě doporučuji, aby se naučila žít sama se sebou, místo toho, aby se stala emočně závislou na dalším partnerovi,“ má jasnou představu o postupech při novém začátku Lenka Černá. Co to znamená v praxi? „Je dobré se po rozchodu orientovat na sebe, svůj růst. A také zjistit příčiny, proč mi vlastně vztah nevyšel a já se znovu ocitla v emoční propasti.“ Najednou se tak může ukázat, že bývalý byl hajzlík, co uměl jen využívat. Bude ten další také takový?
A jak jste se s rozchodem vyrovnala vy? Máte nějaký fígl na zmírnění bolesti?
