Článek
Jak jste zjistila, že jste nemocná, že s vámi není něco v pořádku?
„Měla jsem delší dobu bolest v prsu a později i hmatatelný nález, o kterém jsem se domnívala, že je to nějaký zánět. Bohužel mne v tom nenápadně utvrzovaly i věty typu… rakovina nebolí, kdybys měla karcinom prsu, měla bys tvrdou bulku a podobně. Já jsem měla poměrně měkký útvar a nakonec ani můj gynekolog mne nijak neznejistil a potvrdil, že to bude zřejmě zánět žlázy. Takže než jsem se dostala na mamograf, trvalo to zbytečně dlouho.“
Co jste prožívala ve chvíli, když vám lékaři poprvé sdělili diagnózu „rakovina prsu“?
„Myslím, že je to nesdělitelné. Pochopil by to jen ten, kdo něco podobného někdy v životě prožil. Já osobně jsem měla pocit, že se mi vše zdá a brzy se přece musím probudit.“
Jak vypadala vaše léčba? A co pro vás bylo nejtěžší?
„Podstoupila jsem osm chemoterapií, operaci a třiatřicet ozařování. Nejtěžší je rozložit si síly a smířit se s tím, že léčba je dlouhodobá záležitost. To byla zrovna pro mou netrpělivou povahu velká zkouška. Pak samozřejmě strach. Toho se musí člověk co nejdřív zbavit, protože vás oslabuje. To jsem pochopila okamžitě a silou své vůle jsem ho vyhnala z hlavy. Docela jsem sama sebe překvapila, jak rychle se mi to podařilo. Bývala jsem vlastně vždycky spíš strašpytel než nějaký hrdina. Tedy co se lékařských úkonů týkalo.“
Co vás víc zmáhalo, nemoc v její fyzické podobě, nebo psychika?
„Já myslím, že celé dohromady je to zkušenost, kterou bych si naprosto s klidem ráda odpustila.“
Změnu vzhledu Anna vůbec neřešilaFoto: chceszitjakoja.cz
Vyhledala jste kromě pomoci lékařů také nějakou odbornou psychologickou pomoc?
„Já jsem měla od začátku štěstí na skvělé lékaře a také sestry a ti všichni dohromady byli pro mne psychická opora. Taky jsem měla velkou podporu od rodiny a přátel. Mám dvě kamarádky a obě mají zkušenost s vážnou nemocí, dokonce jedna z nich přímo s tou mojí. Ty mi velmi pomáhaly po psychické stránce. Mohla jsem jim kdykoliv zavolat a ony mne dokázaly velmi elegantně zbavit mých obav ze všeho, co postupně přicházelo. To mi hodně pomohlo. Také neuvěřitelná podpora fanoušků… Byli opravdu skvělí!“
Přemýšlela jste během léčby nad tím, že například přijdete o vlasy? Že vás nemoc změní, tedy myslím vzhledově?
„Možná mi to nebudete věřit, ale skoro vůbec jsem se tím nezabývala. Nějak na to nebyl čas a prostor. Od začátku jsem také od pana primáře věděla, že nepřijdu o prs. Ale to asi také nebylo to, co by mne v tu chvíli zajímalo.“
Jak to celé vnímal váš partner? Měla jste třeba obavy, že vás nemoc může natolik změnit, že pro něj přestanete být přitažlivá?
„Můj partner je kvalitní člověk a já v něm měla a mám naprostou oporu, takže tenhle problém jsem taky nějak neřešila. Jsme spolu čtrnáct let a neustále od začátku našeho vztahu od něj slyším, jak jsem krásná a jak mi to sluší. Nepřestal mi to opakovat ani po dobu mé nemoci. To je myslím pro ženu velmi důležitá věc a zvlášť v takové životní situaci.“
Rozjela jste projekt „Chceš žít jako já?“, kterým upozorňujete na problematiku rakoviny prsu. Čeho chcete projektem docílit?
„Postavila jsem na své zkušenosti a svém příběhu celou svou velmi osobní kampaň. Chtěla bych ženám poradit, aby se o sebe dobře staraly, že to za ně nikdo neudělá, a ze všech svých sil jim budu opakovat: Nezanedbávejte prevenci, protože ta vám může zachránit život. Jsou to jednoduché počty a doufám, že budou chytřejší a hlavně rychlejší a důslednější, než jsem byla já. Jednoznačně se to vyplatí, protože myslet si, že zrovna vás se tahle věc netýká, je jeden velký omyl!“
Ženám s podobnou nemocí vzkazuje, aby se nevzdávalyFoto: chceszitjakoja.cz
V rámci tohoto projektu chystáte i koncerty. Bude se na nich rakovina prsu probírat?
„Připravila jsem dva koncerty na 18. 11. v Brně ve Flédě a 25. 11. v Praze ve velké Lucerně. Koncerty jsou mé osobní poděkování centru, kde se o mne starali, a celý výtěžek věnuji na zakoupení nového bioptického přístroje, který ještě zatím v Česku není. Poslouží k lepší diagnostice určitých druhů nádoru prsu. Strašně se těším, nehrála jsem se svou kapelou už delší dobu a moc mi to chybí. Taky chystám pro své fanoušky velké překvapení. Nemůžu se dočkat!!!“
Nad nemocí jste zvítězila, jste zdravá, znamená to, že rakovina už není součástí vašeho života? Nebo jsou i teď chvíle, kdy na nemoc myslíte?
„Momentálně mám za sebou rok léčení a ještě stále budu docházet na kontroly a různá vyšetření. Teď ze začátku častěji, a když bude vše v pořádku, intervaly kontrol se budou prodlužovat. Nikdy mne už ale nepřestanou sledovat, a s tím se musím naučit žít.“
Co byste vzkázala ženám, které právě procházejí tím, čím jste si prošla vy? Tedy ženám, které se právě dozvěděly, že mají rakovinu prsu nebo právě podstupují léčbu?
„Píšu si s nemocnými ženami téměř každý den a každý den jim opakuju a nikdy v tom nepřestanu: Bojujte! Nevzdávejte se! Nepřestaňte se usmívat a hlavně se ničeho nebojte! Věřte, že vyhrajete!“
A co byste vzkázala ženám, které mají zatím to štěstí a s touto nemocí se osobně nesetkaly?
„Pečujte o sebe, jak nejlépe dokážete, a nikdy nepodceňujte prevenci! Může vám zachránit život!“
