Článek
Dcera se mi narodila před 17 lety jednoho velmi horkého dubnového dne. Když mi ji podali, malinkatý uzlíček, všechna předchozí bolest byla pryč. Brečela jsem štěstím.
Užívala jsem si mateřskou, no ano, já si ji užívala. Nádherné období. Pak nastoupila do školky, kde byla velice spokojená, neboť paní učitelky byly ze staré školy a děti je milovaly. Učila se básničky, písničky, malovat... Doma jsme měli vždy odpolední vystoupení. Musela nám předvést, co se ten den naučila.
Děti rostou jako z vody
No a tak nám nějak ten čas letěl a přišla doba let školních. Úkoly, známky, ale i výlety a zájmové kroužky. Všechno jsme zvládli, i její hru na flétnu (příšerné období), i její další hudební nástroj - kytaru (to už bylo o něco lepší).
Z malého uzlíku je teď slečna - puberťák. Má své názory a svou hlavu a já vím, že ta holčička je definitivně v trapu a z ní se klube jiný človíček. No, ale kdo to má vydržet? Zvládám hlasitou hudbu, kterou nechápu. Přivírám oči nad některými módními kreacemi. Zkouším pochopit, proč musí chodit zrovna s tímhle klukem a kamarádit zrovna s touhle partou. Rezignovala jsem nad možností, že by její pokoj vypadal jako dívčí a bylo v něm někdy uklizeno.
Učím se nemít strach!
A od května se učím o ni tolik nebát, když mi oznámí, že ,,dnes nebudu spát doma, přijdu ráno". Teda holky, je to hrozný období, ale doufám, že až z toho ,,vyroste", bude to zase má holčička, i když už úplně jiná než tenkrát, když mi sestra podala tu malou ,,vánočku". No a taky už jsem pochopila moji mamku a vím, co tehdy zažívala, když jsem doma řekla ,,dnes nebudu spát doma, přijdu ráno".
Od pondělí startuje nové téma: Krása - dar, nebo prokletí? Máte-li chuť, můžete už teď začít sepisovat své názory a příběhy, jak se díváte na svět krásných lidí, zda jste někdy zneužila svou krásu ve vlastní prospěch nebo jestli to opravdu mají krásní lidé v životě lehčí. Tři z vás opět dostanou možnost stát se redaktorkami a vysloužit si honorář 500 korun. Pište na info@prozeny.cz.
