Bubáci kortikoidy: Léky se špatnou pověstí!

Svoji pylovou alergii zvládala Kateřina celé roky v pohodě. Když v sezoně začala kýchat, vyřešil to prášek. Pak se jednou vzbudila s pískáním v průduškách a s děsivým pocitem, že nemůže dýchat. Alergolog potvrdil, že prodělala astmatický záchvat a k práškům v Katčině kabelce přibyl inhalátor. Foukala si do krku svědomitě – dokud si nepřečetla, že přípravek obsahuje kortikoidy.

Kortikoidy jsou syntetické kopie kortikosteroidů, hormonů kůry nadledvinek. Používají se k léčbě chronických zánětlivých nemocí, jako je ekzém, revma, alergická rýma nebo astma. Jsou velmi účinné, přesto mají mezi laiky hodně ošklivou pověst – lékaři mluví dokonce o kortikofobii. Pacienti raději trpí, než by si tyhle „jedy“ pustili do těla. Je ale třeba rozlišovat: existují dvě základní skupiny kortikoidů, které se svými účinky výrazně liší.

Místně podávané kortikoidy nejčastěji usnadňují život alergikům či astmatikům. Pomocí nosního spreje nebo inhalátoru se účinná látka dopraví přesně tam, kde je potřeba: na nosní nebo plicní sliznici. Podrážděná tkáň se zahojí, její obranyschopnost se zlepší a hlavně, zastaví se postup zánětu. Pokud se objeví vedlejší účinky, mají podobu třeba mírného pálení v nose.

Na to, aby pomohl, ale lék potřebuje čas – týdny až měsíce. A právě ten mu často lidé nedají. „Bohužel se často setkáváme s tím, že nemocní léky přestanou užívat, jakmile se jim trochu uleví,“ říká alergoložka Ester Seberová. A profesor Petr Pohunek z Pediatrické kliniky FN Motol ji doplňuje: „Hlavním rizikem topicky – místně – podávaných kortikoidů u pacientů s alergickou rýmou nebo astmatem je jejich NEužívání.“

Druhým typem kortikoidů jsou ty, které se podávají v podobě tablet nebo injekcí a působí systémově, na celý organismus.

Pomáhají například revmatikům, nemocným s roztroušenou sklerózou nebo Crohnovou chorobou. Jsou to silné léky, které ovlivňují metabolismus v celém těle – a v tom je zrada. Seznam možných rizik zahrnuje třeba žaludeční vředy, osteoporózu, akné nebo zhoršení cukrovky. V neplodnosti, které se lidé často bojí, jsou ale nevinně, takový účinek nikdy nebyl prokázán. Ani karcinogenní nejsou, v onkologii se naopak používají jako součást léčby.

Tyhle „dryáky“ vám lékař předepíše jen tehdy, pokud opravdu nic jiného nezabírá – a jen na nezbytně nutnou dobu. U systémově působících kortikoidů je to totiž naopak, dlouhodobé užívání je nežádoucí. Ani ty byste ale neměli vysazovat náhle a bez vědomí lékaře.

Kortikoidní masti léčí zanícenou pokožku při atopickém ekzému nebo lupénce. Aplikují se místně, přesto nejsou neškodné: účinné látky totiž pronikají do organismu kůží. Po nějaké době navíc způsobují její ztenčování a křehkost. Masti s kortikoidy se proto používají hlavně při akutním zánětu. Jakmile je krize překonána, nahradí je zklidňující krémy nebo emulze.

Věříte kortikoidům? A věříte svému lékaři? Pokud vám takový přípravek předepíše a vysvětlí vám, co od něj čekat, budete ho užívat?