Článek
Bára je na první pohled obyčejná třicetiletá žena, která zrovna s nikým nechodí. Jenže problém není v tom, že by se nedokázala seznámit, nemohla narazit na muže, který by jí imponoval. „Naopak tyhle začátky, randění, nezávazné chození, to mě děsně baví. Je to tak sexy,“ líčí Bára.
Sama přiznává, že jakmile ale tohle počáteční nadbíhání skončí a vypadá to, že by se vše mohlo přeměnit ve vážný vztah, bere zpátečku. „Najednou mě to přestane bavit. Jakmile vím, že o mě má ten muž skutečný zájem, že ho mám takříkajíc jistého, ztrácí to pro mě kouzlo,“ popisuje Bára. Sama neví, proč to dělá, a přiznává, že jí její okolí vůbec nerozumí. „Obzvlášť kamarádky jsou vždycky v šoku, když se rozejdu s chlapem, který je podle všech úplně skvělý,“ dodává Bára.
Typické to není
Bářino chování opravdu není typické pro třicetiletou, svobodnou a bezdětnou ženu. Takhle to mívají spíš mladé dívky, které toho v oblasti lásky a vztahů ještě moc nezažily, a tak je logické, že sbírají zkušenosti. Případně ženy po třicítce, které už nějaký ten vážný vztah zažily, dokonce z něj mají třeba i děti.
„Ty nemusí nutně hledat trvalý vztah a baví je jen randění. S dětmi mají zajetý systém a jsou spokojené. Nechtějí do svého klidu s dětmi nikoho pustit a nechtějí riskovat, že by jim jejich rodinnou pohodu někdo naboural. To ale určitě neplatí u žen, kterým je přes třicet a ještě nemají děti, ty naopak většinou vztah hledají a randění a neustálé mluvení o sobě je spíš unavuje,“ tvrdí kouč partnerských vztahů a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.
První schůzky jsou jen taková hra, trochu adrenalinFoto: Thinkstock
Proč?
Kde se to tedy v Báře bere? Proč se trvalému vztahu v podstatě cíleně vyhýbá? Důvodů může být několik:
- Nepříjemná zkušenost – domácí násilí, psychický teror ze strany partnera, ošklivý rozchod. To vše může ženě způsobit takové trauma, že se následně jakémukoli dalšímu vztahu podvědomě brání.
- Neschopnost otevřít se – randění je taková hra. „Během prvních schůzek můžete hrát někoho jiného, ten druhý nevidí vaši skutečnou tvář. Ta se odkrývá až během delší doby, ke které v případě Báry ani nedojde. Pokud se žena ve své přirozenosti nemá ráda, nebude chtít sebe samu odhalovat před druhým. Takhle může hrát hru, být obdivována, ale vlastně k sobě nikoho nepustí,“ říká Lenka Černá.
- Nízké sebevědomí– neustálé seznamování může být způsobem, jak si nezdravě zvedat sebevědomí. „Žena si ulovením muže dokazuje, že je žádaná. A pak se vydává za dalším," upřesňuje psychoterapeutka Lucie Horníková.
Jakmile je to vážné, je to nuda? To není úplně standardní postojFoto: Thinkstock
Co s tím?
Je otázkou, zda by Bára své chování vůbec měla měnit, pokud ji neexistence trvalého vztahu netrápí. Možná jen skutečně ještě nepotkala toho pravého nebo prostě jen ještě není ten správný čas. „Každá žena jednou narazí na někoho, kdo ji baví déle než jen v počátku," tvrdí Lucie Horníková. Navíc neexistuje žádná norma, která by stanovovala, kdy se má žena usadit. Až to přijde, tak to přijde.
Pokud ale Báru trápí, že není schopna ničeho závažnějšího, musí nejdřív sama sobě popravdě odpovědět na to, proč k sobě nikoho nechce pustit. „Měla by zapracovat na své sebelásce, a hlavně by si měla udělat jakousi vztahovou revizi. Zamyslet se nad tím, co ve vztazích prožila, zda v nich byla nějaká traumata, která ji ovlivnila,“ radí Lenka Černá.
A jak to máte vy? Kdy jste začaly toužit po vážném vztahu a rodině?
