Hlavní obsah

Dětí s vadou řeči přibývá. Kdy vyhledat odborníka?

Foto: Thinkstock

S vadou řeči u dítěte je lepší jít k odborníkovi

Dětí s nějakou vadou řeči stále přibývá! A nejde jen o běžné poruchy výslovnosti, ale i vážnější problémy s vývojem řeči jako takovým. Jedinou šancí je v takovém případě odborník. Kdy ho ale vyhledat? Jak poznat, že nejde o běžné dětské žvatlání, ale o zásadnější problém?

Článek

Odborníci se shodují, že dnešní děti mají s mluvením čím dál větší problémy. Alarmující je především to, že se často jedná o těžké poruchy komunikace. „Můžeme konstatovat, že minimálně každé třetí až páté dítě předškolního věku trpí poruchou komunikace nebo vadou řeči,“ potvrzuje klinická logopedka Ilona Kejklíčková z logopedické kliniky Logo. A nejhůř jsou na tom chlapci, ti mají problémy s výslovností čtyřikrát častěji než dívky!

Vždyť on tak hezky šišlá

Většina rodičů nesprávné výslovnosti svých dětí minimálně zpočátku nevěnuje příliš pozornosti. Je přece normální, že malé děti šišlají, žvatlají a komolí slova. Je to úsměvné a roztomilé. A samozřejmě to tak může být. „Pokud dítě třeba jen nesprávně říká hlásky, neumí správně vyslovit R či Ř, nejdou mu sykavky a podobně, zhruba do pátého roku na to má nárok,“ říká logopedka Lenka Valachová z Centra řeči a komunikace Carpe Diem Bohemia. Už kolem čtvrtého roku by ale vaše ratolest měla mít slušnou slovní zásobu a neměly by se v řeči objevovat gramatické chyby, tedy dítě by nemělo říkat „stojám a čekám“, ale „stojím a čekám“.

Zároveň se ale nevyplatí vady řeči podceňovat. S odborným vyšetřením byste podle Ilony Kejklíčkové neměli váhat v následujících případech:

  • Dítě koktá.
  • V řeči dítěte se projevuje huhňavost.
  • Při artikulaci dítěti brání podjazyková uzdička.
  • Dítě v běžné řeči nepoužívá zvratná zájmena (tedy nepoužívá slova jako „si", „sobě", „sebe" a podobně).
  • Existuje v tomto směru rodinná zátěž.
  • Dítě má špatnou výslovnost některých hlásek i v době nástupu do školy.
  • Jestliže se řeč nevyvine do konce třetího roku dítěte (jde o opoždění ve vývoji řeči). Dítě buď nemluví, nebo má velmi slabou slovní zásobu (zhruba jen třicet slov).
Foto: Thinkstock

S dítětem je potřeba mluvit, aby si vytvořilo slovní zásobu

Patlavost a koktavost – nejčastější vady

Možných logopedických vad či poruch v řeči je celá řada, ovšem nejčastěji se u dětí vyskytuje patlavost. „Tímto pojmem jsou označovány poruchy výslovnosti. V předškolním období se vyskytují u dětí asi v šedesáti procentech,“ upřesňuje Ilona Kejklíčková.

Bývá to takové to běžné dětské „šišlání“ a komolení slov, které většinou samovolně odezní. Pomoci tomu můžete různými slovními hrami, kdy třeba napodobujete zvuk trumpety, zpíváte „la la la“, nebo před zrcadlem procvičujete pohyblivost jazyka, kterým pohybujete nahoru, dolů, doprava a doleva. Za logopedem vyrazte ve chvíli, kdy problémy nezmizí ani po pátém, maximálně šestém roce dítěte.

Dost často se také u dětí objevuje koktavost neboli porucha plynulosti řeči. „Existuje ale takzvaná vývojová neplynulost, což je období, kdy dítě zadrhává, ale zhruba do šesti měsíců tento jev sám zmizí. Důležité je dítě neopravovat, nepřerušovat ho v mluvení, nedokončovat za něj věty,“ radí Lenka Valachová.

Pokud i po půl roce dítě koktá, je opět na řadě odborník. Na nápravu koktavosti existují speciální přístroje a samozřejmostí jsou různá cvičení. Podle Ilony Kejklíčkové jsou pak při boji se zadrháváním důležité i následující zásady:

  • Rodina (případně škola) dítěte musí úzce spolupracovat s odborníky.
  • Dítě potřebuje klidový režim, na jeho vadu by se nemělo výrazně upozorňovat (například by nemělo být ústně zkoušeno před tabulí).
  • Je třeba na dítě mluvit pomalu, uvolněně a jasně artikulovat.
  • Naučte dítě, aby se před začátkem mluvení vždy nadechlo a veďte ho k tvorbě krátkých vět.
Foto: Thinkstock

Povídání si je pro děti a vývoj jejich řeči důležité

Většina běžných logopedických vad se dá s pomocí odborníků snadno vyřešit. „Je to samozřejmě velmi individuální, záleží na inteligenci dítěte, na tom, jak rodina spolupracuje, na tom, kolik hlásek třeba dítě nejde a podobně. Ovšem lze říci, že těchto vad se dítě může zbavit v řádu měsíců,“ tvrdí Lenka Valachová.

U vážnějších poruch vývoje řeči, u takzvaných vývojových dysfázií, je to složitější. Náprava může trvat několik let, ale není nemožná.

Tip redakce:Děti dokážou být pěkně zlé a klidně se mohou vaší ratolesti za koktání posmívat. Jak se pak chovat, se dočtete v článku Moje dítě pláče, protože se mu posmívají. Co teď?.

Prevence nade vše

Nejspíš ale budete souhlasit, že ideální stav je ten, kdy dítě žádnou vadou řeči netrpí. A základem prevence jsou následující zásady:

  • Mluvte s dítětem! Odpovídejte na jeho otázky, ukazujte mu nové věci a pojmenovávejte je, popisujte, co zrovna děláte.
  • Vyprávějte či čtěte dítěti pohádky, říkejte říkanky, učte se básničky a písničky.
  • Poslouchejte své dítě! Když vám něco říká, vydržte mu naslouchat, i když se nevyjadřuje správně, trvá mu to dlouho a vás to nebaví.
  • Nenechte ho sledovat televizi příliš dlouho.
  • Od narození na něj mluvte správně, nešišlejte.

Tip redakce:I když jsou to ještě miminka, nejsou hloupá. I ty nejmenší děti vidí svět tak jako vy. A tohle by vám děti řekly, kdyby uměly mluvit!.

„Povídání si o běžných věcech kolem nás, zpívání a rytmizace říkanek, písniček a básniček známe z našeho dětství. Chce to být dítěti vzorem a ono takové milé slovo zmůže mnoho,“ uzavírá Ilona Kejklíčková.

Bojovali jste s vadou řeči u svého dítěte? Podělte se o své zkušenosti.

ynezorPumanzeSaNyknalC