Hlavní obsah

Drž tu skříň pořádně!

Foto: Shutterstock

Ženy jsou dobré jen ke stěhování nábytku?

Soutěžní příspěvek Hledá se žena č. 11! "Drž tu skříň pořádně!" pravil manžel. Vážené, netvrdím, že je to ta první věta, kterou uslyšíte poté, co neuváženě změníte příjmení. Možná bude až druhá nebo třetí.

Článek

Podle toho, zda do Vašeho bytu přibude s garderóbou hodnou Krále Slunce, anebo se spacákem. S ustaraným výrazem pak vloží pod přetíženou skříň kostku filcu, naviguje vás, abyste mébl zvolna položila a požádá vás o oběd. Zvláštní na tom je, že se příliš nedivíte. Znáte to z domova. Jste totiž takzvaná hodná holka. Vím určitě, že jste... Jinak by si vás totiž tenhle borec nikdy nevzal. Jste taková, protože jste první manželka.

Když jsme si to tak rychle ujasnily, řeknu vám teď další vývoj. Klik – a uplynulo dvacet let. A teď pozor: na rozdíl od rozšířeného názoru (obtloustlá životem nalomená šedivějící chabě již menstruující versus urostlý s prokvetlými skráněmi s údem věčně v pozoru) si představte mnohem obvyklejší dvojku: jemná kultivovaná ještě stále se – bůhvíčemu – usmívající prošlá čtyřicítka versus nerudný proplešlý stále – ještě – líný padesátník. A teď hádejte jen jednou. Kdo koho: podvede, pošle k šípku, pokusí se okrást, dorazit a znemožnit?

Jestli vás stále ještě nenapadá ta správná odpověď, zabluďte do českého kina, zahloubejte se do současné české literatury, otevřete papírové nebo elektronické noviny nebo vůbec cokoli současného českého tištěného, a máte jasno. První manželka je v české současnosti něco jako škodná. Je třeba ji zničit, odstranit, odstavit, ponížit natolik, aby dobrovolně chodila kanály, zkrátka naložit s ní tak, jak sama po celoživotním soužití s vychytralým lenochem zaslouží. Toť názor každého plnokrevného muže. (Tedy… především toho ženatého, to je zřejmé. Ovšem v názoru „co s ní, je to stará vražda“ by souhlasil i každý třicátník, pokud by snad nešlo konkrétně o jeho vlastní matku.)

První manželky zkrátka nejsou v módě. Příliš pamatují, ve společnosti se nesmějí blbostem, málokdy nosí sukně těsně pod a plavky nahoře bez. Co je ovšem mnohem důležitější: nemají ten pravý společenský statut. Muži, kteří se s úsměvem vyšplhali první manželce po zádech její pracovitosti a citové angažovanosti, zatouží úderem padesátky zvýšit si společenské postavení po boku vychrtlé odbarvenky o dvacet (nebo stačí deset-patnáct?) let mladší. Popravdě se mu s ní po boku cítí nejen o deset let mladší, ale navíc chytřejší (bloncka většinou netuší, která bije, i kdyby jí to nakreslil na silikon) a, a to právem, v české skutečnosti společensky úspěšnější.

Pozoruju to se zájmem a zraje ve mně nápad. Navrhuji ustavit Klub prvních manželek. Netrvám na tom, aby to byl jen klub „ex“. Vzpruhu, kterou přináší spolčení, potřebují i první manželky, které stále ještě „trvají“. Na význam spolků a spolčení nechť se otáží svého manžela, který je rád poučí o důležitosti hospodských mariášnických sezení. Statut a program z nás vytryskne, milé dámy, bezpochyby už na první schůzce. Protože nikdy nevíte. Možná, zatímco právě teď nakládáte na sobotu svíčkovou, se už někde píší rozvodové papíry. Proto se rozloučím s členkami Klubu prvních manželek in spe známým hamletovským Být připraven, toť vše!

ynezorPumanzeSaNyknalC