Hlavní obsah

Editorial: Diagnóza dnešní doby? Nestíháme ani žít

Foto: Greta Blumajerová

Dokážete se někdy aspoň na chvíli zastavit?

Život kolem nás sviští zběsilým tempem. Práce je víc a víc, požadavky, které na nás společnost klade, dávají stále více lidem pěkně zabrat, a spousta z nás najednou zjišťuje, že jejich vlastní život kolem nich protéká, ani nevědí jak.

Článek

Všeho je kolem nás hodně a všechno je mnohem rychlejší. Smršť informací z médií, obrovská vlna obchodních nabídek, které na náš útočí ze všech stran a neustále vzbuzující pocit, že některou z těch věcí nutně potřebujeme, stále víc povinností, zvyšující se pracovní nároky, potřeba být úspěšný nejen v práci, ale i v osobním životě. Zvládat všechno to, co se ode mě očekává, plus to, co jsem si na bedra naložila já sama.

A na konci toho všeho bývají jen nevěřícné poznámky kolegů z práce i kamarádů: Panebože, on už je červen? Vždyť ještě nedávno byl sníh! Jedna má kolegyně vždy v prvních lednových dnech pronesla: A za chvíli tu máme zase Vánoce. Chvilku jsme se jí smáli a pak… pak tu byly další Vánoce.

Někdo si ten nesmyslný fofr, ve kterém se veze, uvědomí dřív, někdo později, někoho zbrzdí stávkující tělo nebo kolaps osobních vztahů a někteří nešťastníci se zastaví až v hrobě. Já jsem si svoji uštvanost uvědomila před třemi lety. Odjakživa žiju intenzivně a rychle, ale jak se tempo stupňovalo, tělo protestovalo. Až si postupně nastřádalo slušnou sestavu – alergii, brutální únavu, nespavost, tlukot srdce plus pár dalších drobností.

Lékařské testy dopadly na jedničku, jenže já ráno sotva vstala z postele. Nakonec jsem zkusila čínskou medicínu. Stálo to opravdu hodně peněz, ale postavila mě na nohy. Diagnóza? Došla mi životní energie :-). Někomu prý vydrží na celý život, jiní ji spotřebují dřív. Já to zvládla v celkem rekordním čase :-).

Od té doby přemýšlím v mnoha směrech jinak. Snažím se neštvat, nestresovat. Naslouchám svému tělu a starám se o něj. Jsem na sebe hodná. Pravda, někdy až moc :-). A pořídila jsem si chatu u lesa. Tam se sice taky zvládnu slušně udřít, ale taky dokážu hodiny koukat na stromy a oblohu, poslouchat ptáky, hrabat se v záhonech, číst si a odpočívat. Nebo naopak manuálně makat, což umí hlavu vyčistit líp než tři hodiny badmintonu :-).

A tímto postojem otravuju i své blízké, kteří se mi částečně smějí, a částečně je vytáčím. A dneska jím budu otravovat i vás :-). Tento týden u nás najdete několik textů, které zařazuju do svého receptu na klidnější a pohodovější život.

Zahrádkářům by neměly uniknout dnešní Renatiny vlastnoručně zdobené květináče. V úterý přineseme tipy na krásné plavky pro boubelky i hezký článek o tom, jak nejlépe poznáte člověka skrze to, jak se směje. Ve středu najdete ve zdraví text právě o tom, jak může dopadnout člověk, který se nedokáže zastavit. A vzápětí si můžete vyrobit právě tu vytouženou pohodu díky skvělým receptům s vůní prázdninové Itálie, které pro vás připravila Káťa.

Tak si to začínající léto nezapomínejte užívat!

Přeji vám příjemný týden!

ynezorPumanzeSaNyknalC