Hlavní obsah

Eva Bachmannová: Plesy jsou pro ženský nespravedlivý!

Foto: Mona Martinů

Sezona plesů, trapasů, pádů, jekotu, přecpaných toalet, alkoholu a potu je tadyFoto: Mona Martinů

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Byla jsem na plese! To je toho, možná si říkáte. Ale podle mě náhodou je. Na ples se mi totiž nikdy nechce. Odrazuje mě několik faktorů.

Článek

Oblečení. Plesy se většinou konají v chladných podzimních a zimních měsících. Znamená to, že se vám cestou na ples šaty zmuchlají pod zimním kabátem a zip od kozaček vám zničí hedvábné silonky za nekřesťanské peníze. Všimli jste si, že většina žen (slavnostně oblečených, nalíčených, učesaných) vláčí na ples v ruce igelitovou (fuj!) tašku, ve které má plesové střevíčky? Všimli jste si, jak legračně to vypadá u šatny, kde se dámy v róbách hromadně přezouvají? Zatímco muži jsou ve svém obleku a polobotkách připraveni k akci raz dva.

Občerstvení. Zatímco přezuté ženy na toaletách dolaďují líčení a účesy, muži se sdružují u barových pultů, neboť musí zaopatřit nápoje a případně pochutiny pro svůj kmen. Je to takový kabaret. Uštvaná obsluha, mírně přehnané ceny, vedro. Boj o obložené chlebíčky. Mužům to ale evidentně nevadí, dobu strávenou ve frontě využívají k pokecu s okolostojícími muži, povolováním škrtících kravat a hodnocením kolemjdoucích žen a dívek.

Zasedací pořádek. Mám pocit, že pořadatelé plesů s námi hrají takovou lehce zlomyslnou hru. Ke stolu pro čtyři průměrné dospělé postaví osm židlí. Úplně je slyším! „Hele, Franto, a vejdou se sem?“ „To neřeš! Jdou tancovat, ne, tak co by seděli!“ Mám lidi ráda, ale když se na vás lepí růžovolící lehce upocený pán, nic moc. „Neutiskuju vás, madam? Musím si sundat to sako, je tu vedro, co?“ Pomoc! Kde je ten můj princ, aby mě vysvobodil? Šel bojovat o nápoje a nějak se nevrací.

Toalety. Ty na plesech nenávidím ze všeho nejvíc. Myslím ty dámské. Je tam pořád nával. Fronta na záchod, fronta na umyvadlo, fronta na zrcadlo. Občas schytáte spršku lakem na vlasy, občas do vás některá (pochopitelně nerada!) vrazí ve chvíli, kdy si malujete ústa. „Jé, promiňte, to je mi líto!“ Není, ty čůzo! A ty pohledy! Vypadám líp, než ty dvě mladý kočky? Co má ta maškara na sobě? Ty vlasy mám hrozný! Venku před toaletou stojí váš partner, který nemůže pochopit, co jste tam dělala tak dlouho. Hlavně ať se neptá, hlavně ať se neptá… „Můžu se tě zeptat, co tam tak dlouho děláte?“

Tanec. Kvůli tomu se na plesy chodí především. Já vím. Bohužel ne každá taneční dvojice dokáže své pohyby na tanečním parketu koordinovat uspokojivým způsobem. Logicky tak dochází ke kolizím menšího či většího rozsahu. A největší hrůzu ve mně vzbuzuje tanec takzvaně sólový. Takové ty pokusy o rokenrol, nebo co to je. Mužům začne být neuvěřitelné vedro, takže saka letí dolů, čela se lesknou potem. Z rozhicovaných těl se začíná odpařovat zkonzumovaný alkohol.

Tak proč na ty plesy chodíš, ptáte se asi. Protože když překonám počáteční odpor, náramně se bavím. Minulý týden na maturáku. Dcera mých přátel vypadala jako princezna. Jejím rodičům to slušelo moc. Mým neteřím to seklo. Přítel mi celý večer říkal, že mi to sluší. Jako vždycky jsem v tombole nevyhrála. Plesová sezono, hodlám si tě užít!

Reklama

Načítám