Hlavní obsah

Eva Marvan: Měla jsem staršího i mladšího!

Foto: Mona Martinů

Věk je individuální záležitost, i mladý může být starý

„Chlap by měl bejt mladší, než ženská!“ Prohlásila rezolutně má přítelkyně Irena včera večer nad skleničkou bílého vína. Seděly jsme spolu v oblíbené pizzerii a probíraly život. „Můžeš mi říct, proč?“ Vysvětlení mě trochu překvapilo: „Aby jí stačil!“

Článek

Irena svou teorii rozvinula. Ženy jsou od přírody aktivnější než muži. Takže stejně starý partner prostě nemůže ženě stačit. „Jako v sexu?“ „Ale né, ve všem! Stejně starej chlap je prostě línej!“ Jejda, to začíná být zajímavé! Kde je vlastně hranice pro věkový rozdíl mezi partnery? A kdo má být ten starší?

V našich zeměpisných šířkách jsme zvyklí spíš na vztah mladší žena – starší muž. Dnes se už ani hodně konzervativní člověk nepozastaví nad partnerstvím, kde je muž o více než generaci „zralejší“.

Bylo mi něco málo přes dvacet a vzplála jsem citem k pánovi, který o jednu generaci (a kousek) starší byl. V rámci vzájemného tokání jsme se procházeli po mém rodném městě. A potkali mého spolužáka ze základky. „Nazdááár, Evino! Jak se máš? Dobrý den, pane…“ A zaznělo příjmení mého otce. Prošedivělý elegán zrudnul, já dostala záchvat smíchu a s romantikou byl konec. Spolužák mi tak nevědomky otevřel oči a vrátil mne zpět do reality.

Jasně, že znám dost párů, kde to i přes velký věkový rozdíl funguje a jedná se o normální upřímný vztah. Znám pochopitelně i holky zlatokopky, které mají vztah zejména k majetkům svých starších protějšků. Taky je znáte. Ale to tu bylo, je a bude vždycky. Každý štěstí svého strůjcem.

Ale co když je to naopak? Starší žena versus mladší muž. Docela věřím tomu, že atraktivní třicítka může imponovat dvacetiletému klukovi. Z biologického úhlu pohledu jsou oba na vrcholu svých sil. Znám dlouholetá partnerství, kde věkový rozdíl deset (ba i patnáct) let opravdu není problém. Zatím.

Ale vůbec nevěřím Madonně nebo Ivance Trumpové, že je ti jejich zajíčci milují čistou (pochopitelně romantickou!) láskou. Plastická chirurgie (když se to nepřežene s botoxem) a stav bankovního účtu sice dokážou hodně a holky jsou to pořád pěkný, ale nějak se mi to prostě nezdá.

Na začátku každého (upřímného) vztahu určitě platí, že když má člověk někoho rád, věkový rozdíl nevnímá. A tudíž je věk jenom číslo, které není třeba řešit. Bohužel ho často řeší všichni okolo. Zamilované hrdličky se musí připravit na občasné rýpavé poznámky nebo udivené pohledy příbuzných. V případě Ivanky Gottové na pohledy závistivé.

„Maximální věkový rozdíl je deset let!“ Rezolutní Irenino prohlášení mne probralo z úvah. „A jak jsi na to přišla?“ „Prostě mi to napovídá intuice!“ Nevím, jestli to byla intuice nebo to bílé víno. V každém případě má alespoň Irena jasno!

Já tedy ne. Na střední škole jsem se styděla, že je můj kluk o půl roku mladší. Mezi dvacítkou a třicítkou jsem prožila několik let s klukem o pět let mladším. A dala mu košem kvůli pánovi, který mohl být jeho otec. Manželství jsem prožila s klukem stejně starým. A jak to mám teď? Nebuďte zvědaví, budete brzy staří :-). A to přece nechcete!

Ale určitě držím palce všem, kteří se mají rádi a neřeší datum svého narození. Protože věk je fakt jenom číslo. Jen s tou Madonnou a Ivankou Trumpovou mám prostě problém :-).

A co vy, věříte vztahům s velkým věkovým rozdílem?

ynezorPumanzeSaNyknalC