Dvojčata: Obě dívky dostaly rakovinu. Teď vyhrávají!

Příběh jednovaječných dvojčat Megan a Gracie dojal před dvěma lety celý svět. Tehdy čtyřleté dívky si během jednoho týdne vyslechly, že mají rakovinu. Rodina se tehdy vrátila z dovolené, ale Megan byla unavená, neběhala a nehrála si s ostatními dětmi. V neděli 4. září 2009 vyšetření ukázala, že trpí akutní lymfoblastickou leukémií. O pár dnů později se stejná únava a vyčerpání objevily u Gracie. I ji rodiče okamžitě odvezli do nemocnice – malá Gracie si myslela, že jede jenom navštívit sestřičku.

Bohužel, vyšetření ukázala stejnou diagnózu. Gracie skončila 12. září na posteli vedle své sestry, kterou neopustila další dlouhé týdny. Přitom své matce, dnes čtyřicetileté Emmě Garwood, pořád opakovala, že jen přišla navštívit svou sestřičku. Obě dívky začaly okamžitě podstupovat chemoterapii, Megan navíc dostala silnou infekci a po náročné operaci jí v zádech zůstala díra. Když na tu dobu Emma s manželem Markem, kterému je dnes 37 let, vzpomínají, jen těžko hledají slova. „Bylo to příšerné. Něco takového nelze popsat.“

Když děvčata onemocněla, plánovala rodina stěhování do nového domu. „Přemýšleli jsme o škole pro holky, budoucnost vypadala vážně skvěle. Když vám v takové chvíli řeknou, že vaše dcera má rakovinu… Naše životy to navždy změnilo,“ vypráví Emma, která s rodinou žije v britském Roughamu. „Upřímně řečeno – před těmi dvěma lety jsme si nedokázali představit, že tyto dva roky vůbec přijdou. Nacházíte se ve stavu jakéhosi zapomnění, kdy jen čekáte, až lékaři udělají všechny testy a zjistí, o jaký typ leukémie se jedná, a jestli půjde o takovou, kterou je obtížnější vyléčit. Naštěstí u našich dcer šlo o formu, u níž byla prognóza přece jen lepší,“ vzpomíná Emma, která má kromě Gracie a Megan ještě tříletou dceru Marthu.

Emma s Markem zůstávali s děvčaty v cambridgeské nemocnici, zatímco dívky podstupovaly intenzivní chemoterapii. Statečná dvojčata musela vyčerpávající chemoterapie absolvovat každý týden až do loňského listopadu a nyní jsou v takzvané „udržovací“ fázi, která zahrnuje denní, ale méně intenzivní léčbu. „Chemoterapie zabíjí rakovinu a dostává ji z těla pryč, ale provází ji mix emocí. Stejně jako nechcete, aby vaše dcery podstupovaly něco tak bolestného, zároveň nechcete, aby se ta nemoc vrátila,“ popisuje rodinné trápení Emma. „Po určité době se dostanete do bodu, kdy chcete svůj život zpátky, aspoň trochu. A v téhle fázi my teď právě jsme. Máme za sebou několik opravdu těžkých let.“

Dnes Emma říká, že si její holčičky vedou skvěle. Celá rodina jim drží palce, aby únorové testy potvrdily to, v co všichni doufají – že je rakovina pryč. Obě dívky už zase začaly chodit na základní školu. „Ani jedna z nich nikdy neřekla: Tohle nechci. I když to třeba nenáviděly. Svým způsobem obě pochopily, že jim ty strašné procedury pomáhají. Prožily si opravdu těžké chvíle a mám pocit, že teď už zase začínají žít jako malé děti. Loni si nehrály s kamarády, do školy chodily jen zřídka. Letos už do ní chodí mnohem častěji a našly si několik fajn kamarádů,“ říká Emma. A dodává, že celá rodina si teď přeje jediné – žít aspoň trochu normální život.

Znáte podobný příběh? Napište nám o něm na e-mail info@prozeny.cz!