Hlavní obsah

Jak bydlí dva architekti? Ve vzdušném bytě s tyrkysovou koupelnou!

Foto: Veronika Raffajová (14x)

Byt na pražském Žižkově má necelých 50 metrů čtverečních, majitelé a zároveň autoři návrhu měli spoustu nápadů, které do něj chtěli dostat

Žižkovský byt z 30. let zrekonstruovali mladí manželé, architekti s řadou originálních nápadů. Současný design zkombinovali s prvky odkazujícími na historii domu a vznikl neotřelý, ale harmonický mix.

Článek

Po letech bydlení v různých nájemních bytech se manželé Markéta a Lukáš Bromovi rozhodli zakotvit ve vlastním. Do oka jim padl padesátimetrový byt na pražském Žižkově. Jeho rekonstrukce však vůbec nebyla snadná, a to přesto, nebo právě proto, že jsou oba architekti.

„Snažíte se na necelých padesát metrů dostat vše a rozpočet si nastavíte do režimu ,to přece musí jít i levněji, vždyť jsem architekt'. Z dvaceti variant vyberete tu nejgeniálnější a riskujete tak, jak byste si to u žádného klienta nedovolili,“ vysvětluje s úsměvem Markéta Bromová.

Z minipokojů v otevřený prostor

Původně se jednalo o byt se dvěma regulérními pokoji, z nichž jeden rozdělovala sádrokartonová příčka na dva minipokojíčky. Doplňovala je samostatná toaleta, koupelna a v chodbě se nacházela kuchyně. Během stavby se dispozice změnila absolutně k nepoznání, na svém místě zcela zůstala jen terasa s výhledem na Vítkov.

„Do volného prostoru zasahoval pouze komín a po vybourání všech příček stál uprostřed osamoceně a trochu nepatřičně jeden betonový sloup, který je na konci zapojen do středového bloku – v něm je průchozí koupelna a jedná se zároveň o jediný dělicí prvek v celém prostoru,“ popisuje architektka. Za komínem se vymezil intimnější prostor pro ložnici, která je sice malá, ale velice příjemná a vzhledem k celkové velikosti bytu zcela postačující.

Sundalo se podbití stropu, díky čemuž ještě více vynikla jeho velkorysá 3,2metrová výška. Železobetonový strop zůstal odhalený, nosná konstrukce však nebyla pohledově čistá, proto ji natřeli bílou barvou, která nechala vystoupit strukturu a vnesla do interiéru tvrdší dekor.

Foto: Archiv architektky

Díky otevření podbití stropu vynikla velkorysá výška stropu. U stolu se setkávají legendární židle 18 navržené již v roce 1876 (3780 Kč, TON) a Macao od Wiesner-Hager (10 131 Kč, DesignBuy)

Původní i nové materiály

Co se týká použitých materiálů, dají se rozdělit do dvou skupin – na ty, které jsou původní či odkazují na dobu vzniku domu, a ty, které do prostoru přinesli zcela nově. Z těch dobových se zachovalo terazzo ve vstupní části a koupelně a dále si pohráli s rybinovým vzorem dubových vlysů, které se při rekonstrukci objevily. „Není to nic neobvyklého, ale toto téma nám přišlo jako nosné, a tak jsme stejný vzor aplikovali i na zvětšených dubových prknech,“ dodává k tomu architektka.

Foto: Archiv architektky

V interiéru zaujmou i originální „umělecká“ díla, mimo jiné panely z pražského metra, které v 70. letech navrhl Jaroslav Otruba

Mramorová kuchyně a nábytek z borové překližky

Již od počátku měli manželé poměrně jasnou představu o pracovní desce v kuchyni, která měla být určitě z mramoru. Ten pak využili ještě jako parapet pod okny. Do celkového konceptu jim pasoval svým charakterem i znovuobjevením ve 30. letech minulého století.

Pokud jde o „nové“ materiály, jedná se v největší míře o borovou truhlářskou překližku ošetřenou přírodním černým voskovým olejem, jejíž dekor vytváří zajímavou grafickou strukturu. Objevuje se na kuchyňské lince, která přechází do hlavního prostoru jako knihovna, také je na posteli i skříních v ložnici a koupelně. Překližku doplňují kožené úchytky a poličky z třímilimetrového surového železa, které se opakuje na posuvných dveřích do komory v předsíni.

Foto: Archiv architektky

O tom, že na pracovní desku použijí mramor, měli jasno od počátku, opakuje se pak na parapetu pod okny. Na policích v knihovně a v kuchyni jsou poličky z 3 mm tlustého surového železa

Historické kousky i současný design

Stejně jako u materiálů také u jednotlivých zařizovacích předmětů vsadili na kombinaci starších věcí a nového designu. V koupelně se tak vedle sebe objevily dlaždičky po babičce, které měly shodou náhod podobný odstín, jaký architekti pro místnost již předem vybrali a nechali jím nastříkat vstupní dveře, či umyvadlo ze 30. let., které je rovněž vzpomínkou na babiččin dům a které stojí na podnoži od současného designéra Michala Maláška.

Originálním prvkem jsou také obklady z pražského metra zavěšené na stěně v hlavní obytné místnosti namísto obrazů nebo třeba jednoduchý závěsný systém pro jízdní kolo, který je běžně používán ve vlacích.

Foto: Archiv architektky

Na podlaze v předsíni zachovali terazzo, posuvné dveře do komory jsou ze surového železa. Nevšedním prvkem je závěsný systém na jízdní kolo, který je běžně ve vlacích

Jak se podle vás rekonstrukce povedla? Co říkáte na tyrkysovou koupelnu?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama