Článek
Zbláznil jsem se a začal kouřit. Tomuto zlozvyku jsem nekompromisně odolával celý svůj život, ale najednou se v práci objevila ona. Nová kolegyně mě pozvala na cigáro, já bez zaváhání souhlasil a veškeré mé zásady jsem vyfoukl s prvním obláčkem kouře. Co se to děje? Změkl mi snad mozek? Asi, ale s tou hříšnou tyčinkou v puse se cítím tvrdě a předstírám záhadného intelektuála. Bavíme se o nějakém uměleckém filmu, který včera viděla v kině (ach, sedět čtyři hodiny v prázdném sálu, sledovat pomalé, nudné, černobílé obrázky a nepochopit ani ň, to já přece miluji!). Zamlčím, že poslední film, co jsem viděl, byla komerce Mamma Mia a i přes bláto v mé hlavě dokážu trefně porovnat Felliniho s Bergmanem. Jsem génius - odteď trávíme všechny pauzy v kuřárně spolu. Vedlejším účinkem se podle očekávání stává závislost na nikotinu, ale teď jsem poeta, tvrdím tedy, že je to v podstatě závislost na lásce. Ó, jak romantické.
Existují různé příručky radící čtenářům jak postupovat při seznamování, balení, nebo ve vztahu. Moje známá si vybudovala celou knihovnu těch braků. Doteď je sama... Někde jsem četl, že po prvním rande by se mělo holce zatelefonovat až po pár dnech, aby muž působil víc nedostupně. Jednou jsem to vyzkoušel a chtěl holku takto „vydusit", ona si ale mezitím našla jiného(!). Učebnice jako „Ulovte tu pravou", nebo „Jak nezemřít jako panic" proto z duše nesnáším. Spíš bych uvítal bestseller typu „Jak si zavázat tkaničku a spatřit přitom kalhotky vaší šéfové".
V novém bytě teď pořádám kolaudační večírek. Pozváni jsou všichni včetně mé nové kolegyně (v podstatě to organizuji jenom kvůli ní). Před začátkem svůj squat rafinovaně upravím. Na noční stolek aranžuji román Zločin a trest, na záchod komix Simpsonovi, schovám DVD pro dospělé a vytáhnu ty od Woodyho Allena. Po prostoru nenápadně rozmísťuji útržky básní, které budu vydávat za svoje. Radši se nesnažím o pořádek, aby nezmizela má bohémská image. Bytem se rozléhá džez a party může začít.
Hudba, pití, řeči, bla bla bla, koho to zajímá? Důležité je, že se z kolegyně vyklubala lesbička a dokonce mi představila svou přítelkyni. Nakonec mě sbalila úplně cizí holka (jakási kamarádka kamarádky), prý se jí zdálo, že potřebuji utěšit. Myslela si, že to mám z těch depresivních artových filmů. Teď jen doufám, že žádná z nich nebude číst tento článek. Ale kdyby něco: miluji tě, zlato.
