Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Moje dcera je jiná než ostatní a manžel šílí!

Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com

Jak se postavit k tomu, když vaše dítě chce jít v životě zcela jiným směrem, než si vy jako rodič představujete?

Čtenářka Marie nemá příliš pochopení pro zájmy své dcery. A její manžel už vůbec ne. A tak se obrátila pro radu k našemu chlapovi. Jak má vlastně postupovat, aby rodina zůstala pohromadě?

Článek

Nerozhodná čtenářka Marie se ptá Josefa Hausmanna: „Dobrý den, mám dospívající dceru, která je poněkud zvláštní. Velmi se zajímá o vážnou hudbu a baví ji hudbu skládat. Mluvila jsem i s jejím učitelem klavíru a ten říkal, že má ohromný talent a nadšení. Podle mého názoru je nadšená až příliš, občas mám pocit, že ani nemyslí na nic jiného. Nemám z té její záliby zrovna dobrý pocit, ale když ji to baví...

Problém je ovšem s manželem. Z nějakého důvodu mu dceřin zájem vadí. Několikrát se s ní pohádal. Říká, že hudba (především skladba) není pro ženy a že by bylo lepší, kdyby se dcera začala věnovat něčemu užitečnějšímu, kdyby třeba občas uvařila atd. Ona se však nehodlá vzdát.

Vytiskla z internetu články o ženách skladatelkách v historii a předložila to muži. On pak nepěkně nadával, proč nemůže mít normální dceru, která by se zajímala o kluky a hezké oblečení.

Dcera touží studovat konzervatoř, ale manžel o tom nechce ani slyšet. Snažila jsem se jí to vymluvit, že se tím přece neuživí, ale nedá si říct. Atmosféra doma nepěkně houstne. Co byste mi poradil? Na čí stranu se postavit?“

Vážená paní Marie, jako otec dcery hodlající po dokončení VŠ studovat konzervatoř bych toho vašeho chlapa nejraději přetrhl. Přesně takoví primitivové vrhají mužské (šovinisty) do špatného světla – podobně jako bijci z fašistických stran diskreditují oprávněné národovecké cíle.

V době, kdy mládež masírovaná programovým mediálním nevkusem maří čas u počítačových her, Facebooku a na ohlušujících megakoncertech gigacelebrit, představují děti jako vaše dcera poslední ostrůvky vzdělanosti a kultivovanosti v moři barbarské nicoty, přičemž toto moře se horlivým působením (státních a politicky korektních) Salamandrů zoufale rozrůstá a ostrůvky zmenšují.

Rozhodně stůjte při dceři! (Jak jste si takového tatara mohla vzít?) Váš případ ilustruje, jak je pro dítě strašně důležitá přítomnost obou rodičů. Selže-li jeden, je tu jako pojistka ten druhý. Chudáci děti, které jsou vydány napospas náladám, lenosti či hysterii jen jednoho rodiče…

Podle své dcery vím, že i zanícená muzikantka s profesionální (nemuzikální) kariérou dovede svému mužskému i uvařit a vytvořit domov. Při muzice se dá i sportovat – jen se naučit hospodařit s časem, což začíná vyhozením televize.

Navíc kultivovaná žena bude s vysokou pravděpodobností vyhledávat kultivovaného partnera a dá se předpokládat, že i jejich děti vyrostou v ochraně před všudypřítomným nevkusem. Bohužel jim to ke štěstí mnoho nepomůže. Budou spíše nešťastné (včetně vaší dcery), neboť být vzdělancem v moři primitivů je prokletí.

Mezi primitivy počítám nejen ty klasické nevzdělance, ale třeba vysoce specializovaného IT inženýra, který nerozezná Rachmaninova od Šostakoviče a vůbec mu to nevadí. Z hlediska zachování kulturních hodnot jsou lidé jako vaše dcera požehnáním Božím – včetně oběti, kterou s sebou bezděčně přinášejí.

Nýmandů, které své okolí o nic neobohatí, protože nic neumí, je čím dál více.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama