Článek
Čtenářka Hanka má idylický vztah s jednou jedinou skvrnou: ona chce dítě, starší partner ne. Jak z toho ven? Měla by ho opustit a založit rodinu s jiným, nebo to není až tak podstatné? Na to se zeptala Josefa Hausmanna na e-mailu jaktovidichlap@prozeny.cz!
Čtenářka Hanka: „Již několik let žiji s partnerem, který je o 19 let starší. Skvěle nám to klape, rekonstruujeme baráček, plánujeme společnou budoucnost. Vše je sluncem zalité. Ovšem když se začneme bavit o dětech, je všechno špatně. Přítel má jedno dítě z předešlého vztahu, které nebylo plánované, další už nechce. Přitom si s dětmi rozumí a je skvělý táta.
Já po dítěti velmi toužím a život bez něj si nedokážu představit. Všichni mi radí, že mám od přítele odejít a najít si někoho mladšího, který o dítě bude stát. Já ho ovšem miluji a krom konfliktu s dítětem je to skvělé. Jak byste řešil situaci vy? Proč si starší muži hledají mladé partnerky, s kterými již žádnou rodinu nechtějí? Musí přece počítat s tím, že budou chtít děti.“
Vážená slečno či paní, ve svém dopise se přiznáváte, že vám všichni radí k rozchodu, a mě se ptáte na radu. Čekáte, že jsem jiný? A kdybych byl, poslechla byste toho jediného jiného? Nebo jste se ke mně upnula jako k poslední záchraně z nebes (to vám tedy gratuluji), která vám přičaruje děťátko od „milovaného“ muže (viz Navarová: Cikánko maličká, přičaruj synečka).
Jak takového sobce, jako je váš partner, vůbec můžete milovat? Jakou „skvělou společnou budoucnost“ to plánujete? Bez dětí? Při rekonstrukci domu pamatujete na dětský pokoj, nebo ten váš princ hodlá celý dům „zaplavit“ ve dvou? Rád bych i věděl, kdo je majitelem toho domu…
Tolikrát různou formou opakujete, jak je váš vztah skvělý a sluncem zalitý, až si člověk myslí, že tomu sama nevěříte a potřebujte samu sebe (nebo mě?) přesvědčit, že tomu tak skutečně je. Věta „Já ho ovšem miluji, krom konfliktu s dítětem je to skvělé“ je vzorovým vyjádřením kvadratury kruhu: Mít toho svého kinga, a přitom být bez dětí šťastná. To nejde, jen si věšíte sama sobě bulíky na nos a utíkají vám léta. Dejte mu nůž na krk, a jinak – pryč od něj!
Vaše druhá otázka je naivní. Starší muži hledají přece mladší partnerky proto, že jsou hezčí než ty z jejich ročníku. Mají jemnější kůžičku na zadečku a tak vůbec… Tuto přirozenou touhu si mohou splnit jen ti bohatší z nich – vsadím se, že i ten váš je bohatý, jinak byste z něj tak nešílela. To, že ty mladší ženy chtějí také rodinu, je hořká pilulka, kterou k tomu musejí spolknout.
Buď nátlaku mladé ženy podlehnou a „mladé maso“ mají vykoupené tím, že se na stará kolena starají o další potomstvo, nebo nepodlehnou, a hebký zadeček mají vykoupený držkováním novomanželky (ve vašem případě novopartnerky – koukám, že si vás ani nevzal) o tom, že nemají děti.
My ostatní postarší pánové, kterým finanční situace nedovolí opatřit si nějakou mladou, to těmhle zbohatlým nabobům ze srdce přejeme. Navíc tihle boháči, kteří už děti někde mají, a své mladé ženě dítě neudělají, řeší svou sobeckou touhu na její účet. Polopaticky: Ten váš řeší své sobectví na váš účet, na účet vaší nikdy nenaplněné touhy po dítěti, na účet vašeho smyslu života nalezeného v rekonstrukci (jeho) domu.
Pokud tohle označujete za „skvělý vztah zalitý sluncem“, dojděte se zeptat do poradny, jak nepodlehnout manipulátorovi.
