Jak vybírat boty pro nejmenší?

Časopis Uzlíček

Na našem trhu dnes můžeme nakoupit výrobky velké škály různých barev, materiálů a designů, ale zaměříme se na to nejdůležitější - kvalitu a její vliv na zdraví dětské nohy.

Vysoké procento bot dostupných v české obchodní síti určených pro děti od jednoho roku do školního věku, vůbec nerespektuje potřeby růstu dětské nohy. V případě obuvi pro mládež a dospělé není často respektován ani anatomický tvar a funkce nohy.

Naštěstí dnes mezi výrobci lze najít i takové, kteří se celou svojí produkční filozofií zaměřují právě na výrobu velmi kvalitní dětské obuvi. Výroba těchto firem se slepě nezaměřuje, tak jako např. produkce z Východu, na maximálně nízkou cenu s naprostým ignorováním zásad fyziologie a anatomie nohy v době jejího růstu. Tito výrobci si kladou za cíl „zdravé obouvání" a velmi vysokou úroveň kvality použitých materiálů.

Bohužel to pro laiky není vůbec lehké. Některé botičky splňují již zmíněné požadavky pro zdravý růst prstů a jejich záprstních kostí, dále pak správné postavení osy patní kosti, postavení drobných kostí nohou a celkové postavení nohy vůči bérci. Ale jak je odlišit od ostatních výrobků, které mohou vašemu dítěti vývoj nohy poškodit?

Při výběru obuvi hledejte mezi botičkami ty s atestem zdravotní nezávadnosti. Boty, které úspěšně prošly certifikačním řízením, odpovídají požadavkům na ortopedickou a hygienickou nezávadnost a bezpečnost při používání, obdrží certifikát zdravotní nezávadnosti od České obuvnické asociace. V prodejně tuto obuv rozpoznáme snadno - je označena visačkou s logem žirafy a nápisem „Zdravotně nezávadná obuv - bota pro Vaše dítě".

Jakmile zavítáte do prodejny obuvi, ptejte se nejdříve po měřidle, které by změřilo nožičku dítěte.

Praktická rada: Doporučuji změřit nožičku i bez ponožky s maximálním přenesením váhy dítěte na nohu. A to z toho důvodu, že máte kontrolu, zda dítě nekrčí prstíky, a navíc, když nožičku maximálně zatíží, tak se nožička mírně zvětší a vy pak máte jistotu, že si z prodejny neodnášíte malé botičky.

Pokud vašemu dítěti chce prodejce změřit nožičku ve vaší náruči či vsedu, je to pro vás varovným signálem, že tento prodejce není dobře zaškolen ve vhodnosti výběru dětské boty potažmo vhodné velikosti boty.

Každá prodejna bude mít měřidlo od jiných výrobců, některá neudávají jen délku nožičky, ale i její šířku. Otázkou je, pokud naměříte dítěti velmi úzkou nožičku s nízkým nártem, zda-li seženete i patřičně úzkou botičku v odpovídající délce. Výrobci totiž většinou šijí jen jednu šíři boty jako univerzální. Pokud máte tedy dítě s úzkou a přesto velmi dlouhou nožičkou, doporučuji kupovat boty, které jsou dobře stažitelné přes nárt. Vhodné jsou např. sandálky se dvěma přezkami na nártech či boty stažitelné na tkanici.

Zapínání na suchý zip dítě sice brzy dokáže samo ovládat, nicméně takovéto zapínání nedokáže botičku dotáhnout tak, aby v ní úzká nožička „neplavala".

Jak můžete velikost nožičky přeměřit sami v klidu domova a jak ověřit správnou velikost boty uvnitř?

Praktická rada: Na našem trhu je již několik měsíců volně prodejné měřidlo „Plus 12". Tímto měřidlem jednoduše změříte nožičku vašeho dítěte. Měřidlo má výsuvnou část s označením velikostí a centimetrů. Zároveň měří automaticky s tzv. nadměrkem, což je prostor, který by dítě mělo mít v botičce ve špičce tak, aby i při chůzi nedocházelo ke zraňování prstíků. Nadměrek počítá také s růstem nožičky do délky. V tomto případě je nadměrek velký 12 milimetrů. Po naměření velikosti nohy vyberete botičku v odpovídající velikosti a toto měřidlo vložíte dovnitř boty. Po vysunutí pohyblivé části směrem do špičky boty si můžete sami ověřit, zda velikost boty odpovídá naměřené velikosti, kterou by mělo vaše dítě mít. Manipulace s měřidlem je velice jednoduchá. Doporučuji jej používat při výběru všech botiček pro vaše dítě.

Často se setkávám s radou, že pokud dítě obujete do plné boty (předpokládám, že nevidíte do špičky boty, kolik prostoru před prstíky dítě má) a vložíte mu svůj prst mezi patu a opatek boty, je velikost boty odpovídající. Řekla bych, že toto je hrubá chyba. Vy sice prst do boty vložíte, ale už nevidíte, zda dítě ve špičce prsty krčí (věřte tomu, že je krčit bude), tudíž mu s největší pravděpodobností koupíte boty malé.

Pokud pro mladší školní dítě volíte jako školní přezutí nazouvací pantofle, dbejte na to, aby měly přes nárt stažitelné dva, nejlépe tři pásky. Optimální je, pokud je pantofel opatřen i páskem kolem kotníku. Pokud pantofel na noze nedrží pevně sám, dochází ke zvýšené aktivitě krátkých svalů prstů na straně chodidla. Jako by se prsty snažily botu držet samy. Bohužel při dlouhodobějším nošení takových bot dochází k funkčnímu zkrácení svalů a tím ke vzniku ortopedických vad, např. tzv. „kladívkové prsty".

Kapitolou samou o sobě je výběr gumovek respektive materiál pro výrobu gumovek (holínek). Některé méně kvalitní nemají vnitřní prostor dostatečně odizolován bavlněnou vrstvou. Při nošení se tedy noha potí a pot není odsáván do výstelky boty. Přes pot se tedy dostává PVC, ze kterého jsou gumovky vyráběny, do těla dítěte. Při výběru holínek tedy podrobně sledujte, zda je holínka po celém svém vnitřním povrchu potažena bavlněnou látkou. Kvalitnější výrobky mají i vnitřní vyjímatelnou bavlněnou vložku jako vnitřní stélku, kterou lze snadno vysušit vyjmutím z obuvi.

Pro malé děti rozhodně nevolte botičky střihu mokasíny či pantofle. Dítě do předškolního věku by mělo mít jednoznačně botu kotníčkovou se zpevněnou patou a navíc velmi dobře stažitelnou přes nárt a kotník.

Z výše popsaného vyplývá, že bychom při výběru dětské obuvi neměli hledět jen na cenu a atraktivní vzhled, ale zejména na kvalitu střihu a použitých materiálů. Je třeba si uvědomit, že to, co v mládí nevhodnou obuví u svých dětí pokazíme, v pokročilém věku se již bude napravovat jen stěží. Nohy budou vaše děti nosit po celý život, proto bychom se správným výběrem dětské obuvi měli začít již u těch nejmenších.

Časopis Uzlíček duben 2007