Článek
O věku se v souvislosti s dámou nemluví. Tak alespoň naznačím, že autorka dopisu oslaví za dva roky devadesátiny. Pokud ji dřív netrefí šlak při dalším pokusu o registraci. Můj strýček je proti ní kluk sotva odrostlý koloběžce. Je mu pětasedmdesát, ale počítač je pro něj stejně samozřejmý jako přístroj na měření tlaku. Obojí používá prakticky nepřetržitě. Měl dokonce našlápnuto, že se stane naším rodinným ajťákem. Jenže než přistoupil k klávesové zkratce, vzal to oklikou přes procesor, operační paměť a Alzheimera, úložiště dat a svoz komunálního odpadu. „A chceš ta kuřecí písíčka obalit, anebo přírodně?“ volám z kuchyně zpitomělá jeho rozšafností.
Čas už strýčka nehoní. Proto nelitoval hodin, které padly na prozkoumání očkovacího portálu, byť je na počítačovou hru tohoto levelu ještě mladý. Ale nadával u toho jako starý gambler. Což vlastně tak trochu je. Bez počítače by nedal ani gól. Fotbalovou Ligu mistrů sice sleduje v televizi s úhlopříčkou širší než moje… no, říkejme tomu obzory… ale pro jistotu má ještě puštěný přenos na webu. Aby mu náhodou něco neuniklo. (V jeho věku člověk nikdy neví.) Pak si on-line vsadí na další kolo a je spokojený, jak se mu ten podzim života pěkně vybarvuje. Moje máma už na venkově také senioří pěkných pár let, ale do starého hardwaru nepatří. Tuhle dokonce dokázala odhlásit pevnou telefonní linku, aniž by vzteky rozkopala počítač. To je totiž podle mého jediná adekvátní reakce, když na internetu hledáte návod jak na to. Je jich tam mnoho. Všechny báječné. Ale žádný použitelný. Bravo, mami.
Jediné, s čím mají moji bližní trochu problém, je chytrý telefon. Pořád zarputile trvají na tom, že telefon je od slova telefonovat. Ale mezi námi, kdyby někdo vyvinul appku na krmení slepic nebo monitorování myší ve sklepě, vztah seniorů k chytrým telefonům by to určitě posílilo. Protože jestli některým věcem nerozumí, je to většinou proto, že jim za porozumění prostě nestojí. V tom jsem vlastně taky trochu seniorka. Byť je mi teprve padesát. Plus.
A že to po padesátce stojí za to! Přečtěte si i další fejetony Lucie Šilhové v její rubrice Očima padesátky.
