Článek
Sotva trochu vyrosteme, očekává se od nás, že budeme lásku vracet a budeme roztomilá holčička, která lidi kolem sebe prostě miluje. A začneme čím dál tím častěji slýchat rady typu: „Je to tvůj bratr (za bratra lze libovolně dosadit zbytek příbuzných, paní učitelky i přátele vašich rodičů)! MUSÍŠ ho mít ráda!“
Když se z copaté holčičky proměníme v mladou ženu, rozšíří se okruh lidí „kteréprostěmusímemilovat“ o muže. O ty, které opravdu milujeme, ale oni nemilují nás. O ty, kteří by nás na rukou nosili, my o ně moc nestojíme, ale zkoušíme samy sebe přesvědčit, že to je ta správná láska.
Některým z nás se povede najít toho pravého muže a narodí se nám dítě. Milujeme ho. Kruh se uzavírá. Moment! Ještě ne! Někde tam chybíme! Nemáme na lásku k sobě samé čas. Stydíme se říkat, že se máme rády. Často se k sobě i tak chováme. Staráme se o domácnost, o staré rodiče, o malé děti, o pohodlí pro svého muže, chodíme do práce, která nás nebaví, protože splácíme hypotéku, jíme moc nebo málo, kouříme krabičku denně a uklidní nás už jenom lahev vína. Tak co? Poznáváte se? Jestli ne, tak gratulujeme! A jestli ano, tak pozor, je nejvyšší čas na změnu. Vy jste ten nejdůležitější člověk na světě! Milujte se. Láska k vám samotným vás promění v usměvavou, pohodovou bytost.
Holky, buďme samy sebou, užívejme si své pocity, tělo a nálady, mějme rády i ten prokletý premenstruační syndrom a naše kilogramy, říkejme, co cítíme, a ne to, co se od nás čeká. Nebojme se přiznat si naše touhy a přání (a že mohou být hodně odvážné!) a zůstat tak trochu v kůži našich babiček, které se měly rády bez ohledu na to, jestli měly na břiše celulitidu nebo nějaké to kilo navíc.
Jo, a podívejte se, co o ženách, sexu a třeba i o změně sexuální orientace prohlásil Jan Kraus na Frekvenci 1. Ten je taky svůj a jak ho máme rády! Anebo ne, ale jemu je to fuk!
