Hlavní obsah

Musel mi ublížit, abych ho opustila!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Už se to nedalo vydržetFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Není to poprvé, co sem píši o svém příteli, o jeho oblibě v psaní si se staršími ženami a o tom, jak se mu v pátek třináctého přihodila havárka. Od té doby se stalo hodně věcí. Ale tento víkend mě dorazil!

Článek

Hodně jsme se dohadovali, protože mi vadilo, že se seznámil s jednou starší paní (38 let) a vypisoval si s ní na ICQ, přes MMS, telefonali si apod. Nakonec jsem mu tuhle „kamarádku" přece jen schválila, i když mě to trápilo a hádali jsme se kvůli tomu věčně. Nelíbilo se mi to a měla jsem podezření, dokonce došlo i na „rozchod", jestli se tomu tak dá říct, když jsme si i přes to všechno každý den psali, volali a viděli se. Přítel za mnou jel během 14 dnů asi dvakrát, jednou u nás spal a vztah mi tím přišel takový lehčí, každý jsme měli svůj volný čas. Já jela s kamarádem do kina, protože můj přítel mě odmítl, potom jsem jela na chatu s kamarády apod. Jenomže když jsem jela po třech týdnech já k němu, opět mi to nedalo a podívala jsem se do jeho telefonu.

Nevydržela jsem a jednu mu vrazila!

Samozřejmě volání v půl dvanácté v noci přišlo starší dámě zřejmě normální, ale mně ne. Zeptala jsem se tedy přítele, jestli s ní byl, smál se a potom řekl, že mi po tom nic není, ale byli v neděli spolu na kávě... Věděl, jak mi to vadí a jak jsem kvůli tomu kolikrát plakala, jen když jí psal. Neudržela jsem se a prostě jsem mu jednu vrazila :(.

Potom mi začal nadávat, ať vypadnu a že mi do toho nic není, kde s ní byl, tak jsem mu práskla s telefonem. Samozřejmě jeho rodiče vše slyšeli a byla ostuda. Dvě hodiny jsem chodila venku, než za mnou přijel kamarád přítele. Chtěla jsem od něj odvézt domů, ale ještě před tím jsem se vrátila k němu pro věci.

Situace se ještě přiostřila

Jakmile se otevřely dveře, řekla jsem mu, že se ke mně nechoval už skoro měsíc hezky, neusínal se mnou, nechyběla jsem mu, neměl potřebu za mnou jezdit a ještě udělal to, co udělal, takže si myslím, že mě podvádí.

Začal mně sprostě nadávat, já jsem si balila věci, chtěla odejít, ale pohádali jsme se, nechtěl mě pustit, a když jsem odcházela, chytal mě za ruce. Řekla jsem mu, že je nemocný, ať mě pustí a jde se léčit. Popadl mě za bundu a řval na mě, že takové kecy nebude poslouchat a ať jsem zticha.

Vím, že jsem provokovala, ale...

Prostě mě totálně seřval, ublížil mi, až jsem měla modřiny. Vím, že jsem se taky nechovala podle představ, ale to neznamená, že má někdo právo mě chytat pod krkem a u toho na mě takto řvát. To se prostě nedělá...

A tu jsem si uvědomila, že je lepší něco skončit, aby začalo něco nového a hezčího. Možná jsem potřebovala trochu přiškrtit, aby se mi rozsvítilo...

Reklama

Načítám