Článek
K internetu jsem se dostala přibližně před třemi lety, když jsem nastoupila do nového zaměstnání. A protože jsem byla sama a bylo mi smutno, podala jsem si inzerát na jeden seznamovací server. Ozvalo se mi přibližně deset mužů, sešla jsem se s polovinou. Ale žádný mě nezaujal natolik, abych se s ním chtěla setkat i podruhé. Až ten poslední. Byl hezký, vysoký, se zelenýma očima.
Začali jsem si psát a brzy se i sešli. Poté následovalo rande u mě doma, abych ho seznámila i se svým synem. Vše proběhlo úplně spontánně a přirozeně. Hráli jsme člověče, nezlob se a hodně se nasmáli. Druhý den mi napsal, jak se mu u mě líbilo, jak jsem pěkná a hodná a že je vidět, že jsem i dobrá hospodyňka a matka a že už se těší na další shledání. Další den však přišel šok. Napsal mi, že už se nikdy neuvidíme, ví prý, že by to neklapalo, a přeje mi hodně štěstí.
Zůstala jsem jako opařená a nechápala smysl jeho slov. Proč si to tak najednou rozmyslel? Neznala jsem důvod a neznám ho dodnes. Následovala krátká pauza se seznamováním. Až když jsem se zase otřepala, dostala jsem tip na jednu zaručenou „super" seznamku, kde se rozhodně nudit nebudu. A také že ne. Napsalo mi snad 50 mužů všech věkových kategorií, všech možných stavů a povolání.
Nebylo to snadné si vybírat, ale už jen fakt, že o vás stojí tolik mužů najednou a snaží se vás někdy až neuvěřitelnými sliby a fígly sbalit, mě donutilo na chvíli ještě počkat s vážným seznámením a chvilku si užívat. Netrvalo to však dlouho. Byl krásný den, svátek v květnu. Já měla doma uvařeno, uklizeno, syn byl u babičky. A tak jsem se rozhodla jít do práce a ukrátit si dlouhou chvíli na internetu.
Z výletů na kole se stala láskaFoto: shutterstock.com
Moc přihlášených tam nebylo, venku svítilo slunce, a tak byla většina někde pryč. Ale jeden z toho mála nebyl - a to můj současný přítel. Předtím jsme si občas psali, ale jen kamarádsky, věděla jsem, že má přítelkyni a holčičku (která však nebyla jeho, ale moc ji miloval). Proto byl pro mě tabu.
Jenže on se po chvilce dopisování zeptal, zda bych se s ním nechtěla projet na kole. Souhlasila jsem a řekla si, že jednou nevinnou projížďkou přece nic nezkazím. Vše se nám to ale nějak vymklo z rukou a z našich pravidelných výletů se začala rodit velká láska. Po dvou měsících skrývání se přítel přiznal své přítelkyni a opustil ji. Jsme spolu rok a půl, plánujeme miminko a svatbu.
Jsem šťastná, že jsem mohla svého „broučka" poznat právě na internetu, protože vím, že s mými zájmy není pravděpodobné, že bychom se spolu potkali i někde jinde.
Měly jste někdy finanční potyčku s rodinou? Co se stane, když se rodina dostane do dluhů a nebo se má dělit nějaký majetek? Stalo se vám někdy, že vás příbuzní „okradli"? Napište nám na info@prozeny.cz a můžete získat 500 korun.
