Článek
Nespolehlivost se projevila postupně i při hospodaření s penězi, měsíčně splácíme dluhy, ale jeho účet za telefon pod tisícovku nejde. Do toho žárlivost, zajímá se, co jsem měla na sobě na školení, občas prolustruje telefon a maily, přišel mě i zkontrolovat do vinárny, kde jsem byla s kamarádkou.
Sám si zašel občas do strip baru, navštěvuje podobné stránky na netu a nechá si posílat MMS. Intimní život je kapitola sama pro sebe, zkoušela jsem to nějak vydržet - podržet. Hlavně ať je to rychle. A on to věděl, stejně si to vzal. Roztočila se spirála, ze které vede jen těžko cesta zpět. Vím, že je to i moje chyba, že jsem připustila, aby se ke mně takto choval. V domácnosti jako by neexistoval, když jsem ho poprosila o spravení kohoutku, prohlásil, že jak to má vědět, že nám kape?(Jako by tu nebydlel.)
Vydírá mě citově, u toho všeho stále říká, že mě má rád, občas donese kytku, které jsem postupně začala nenávidět. Na radu psycholožky, ať zkusíme rozdělení na dva měsíce, byl smutný, že nechápe, kde se stala chyba, vždyť se tak snažil. Ale už prohlásil, že nejsem jediná ženská na světě a že je to škoda, že to bylo krásné. Přece toho nechce tak moc, jen ženu, která se na něj těší, když jde z práce, má ho ráda takového, jaký je, obejme ho.
Kamarádka a maminka do mě hučí - honem pryč - a já mám výčitky, že rozbiju rodinu (máme dvě děti), že nemá kde bydlet atd. Navíc jsem přišla o práci.
A pointa? Mám strach a bráním se jen racionálním myšlením. Po tom, co bylo, je snad jasné všem (kromě mě), že tudy cesta nevede. Když už jsem tu cestu našlápla, tak chci vytrvat silou vůle a vypnout všechno ostatní. Hlavně uši, aby mě zas neukecal.
Nevím, jak se z toho všeho dostanu, vidím, že nemůžu jít zpátky a budoucnost bude taky těžká. Takže držím palce všem, zamilujte se do toho správného.
