Šok! Patnáctiletá dcera chodí s třicátníkem!

Jmenuji se Klára, je mi dvaačtyřicet let, z prvního manželství mám patnáctiletou dceru Anetu a se svým současným manželem Láďou máme ještě osmiletého syna Jakuba. Obě děti jsou vcelku hodné i se výborně učí. Na to si rozhodně stěžovat nemůžu.

Ale to, co mě trápí, je první vztah mé dcery. Chápu, že se jí v patnácti již zapalují lýtka, ale ona se zamilovala do třicetiletého muže, který je navíc synem jejich třídního učitele. Musím uznat, že Vilda, jak se její láska jmenuje, je slušný člověk. Nekouří, sportuje, má vysokoškolské vzdělání a podniká. Ani po finanční stránce na tom nebude zřejmě špatně. To vše je fajn. Ovšem ten velký věkový rozdíl mi přijde příliš. A ze strany Vildy se mi zdá také poněkud nefér, že jako dospělý muž středního věku zkouší okouzlit patnáctiletou holku. Vždyť Aneta je ještě dítě! A jakožto dítě z toho nemůže mít ještě tak úplně rozum. Je z první zamilovanosti poblázněná a neumí jednat racionálně. Navíc je ještě panna, pokud to tedy ještě dobře vím.

Ačkoli, když jsem se na toto téma bavila se svojí kolegyní v práci, nechala se slyšet, že starší partner by alespoň mé dceři zajistil kvalitní první milostný zážitek. Prý je rozhodně lepší než mladý vyplašený kluk. „Buď ráda, že má aspoň napoprvé pořádného chlapa, který ví, co a jak má dělat. Lepší než kdyby poprvé spala s nějakým mlaďochem, co si neumí nasadit ani kondom. To by pak mohl nastat teprve malér,“ odpověděla mi kolegyně. A musím říci, že tohle je tak možná to jediné, co mě na jejich vztahu uklidňuje.

I přesto mi ale vztah tak starého muže s mladou dívkou přijde zvrhlý. Podle mého názoru to hraničí až s pedofílií. Není přece normální, aby první partner mé dcery byl věkově blíže mně, než jí. Dcera je ale zamilovaná až po uši a mé pokusy jí vztah rozmluvit nemají žádný vliv.

Přitom to není tak, že by ji vždycky zajímali starší muži. Ještě před rokem mi vyprávěla, jak její spolužák dostal k Vánocům hezký svetr a jak mu to sluší. To byl její tehdy nejlepší kamarád. A i když patřil mezi takové ty „třídní zlobivce“, kdyby dnes chodila s ním, jsem mnohem klidnější. Když se dcery zeptám, proč si radši nenajde chlapce věkově sobě bližšího, odpoví mi, že potřebuje k sobě muže a ne malé děcko. Její vrstevníci jí přijdou příliš dětinští.

Přemýšlím, jak danou situaci budu řešit. Nelíbí se mi, že ji „oblbuje“ dospělý muž. Možná by bylo dobré si s ním promluvit. Ale já ho neznám, takže jediným řešením by bylo pohovořit si na toto téma s jeho otcem – Anetiným třídním učitelem. Vím, že právně je tento vztah nenapadnutelný, přece jen je dceři už patnáct. Ale po stránce etické si myslím, že je, co řešit.

Podle psychologa Vojtěcha Bendy se k vztahům s výrazně staršími partnery uchylují především dívky, kterým chyběla v dětství přirozená autorita otce. Autorita ve smyslu někoho, kdo jim dokázal dát otcovskou lásku, péči, ale zároveň také pevnou ruku výchovy a do jisté míry i přísnost. „Je možné, že právě kvůli tomu, že Anetu vychovával nevlastní otec, hledá nyní jistou náhradu této autority ve starším partnerovi,“ dodává Vojtěch Benda.

Co byste paní Kláře poradila vy? A přijde vám vztah její dcery normální? Napište nám na info@prozeny.cz.