Domácí trezor - rozumná volba!

Zapomeňme na to, že trezory patří pouze do zámků a honosných vil! V každém bytě najdeme dost cenností a důležitých dokumentů, které je třeba střežit - od kupní či nájemní smlouvy na byt či dům přes rodné listy až po peníze, cennosti a další památné věci, které se dědí třeba po generace.

Věcí, které potřebujeme dobře ukrýt, nám bude během života přibývat. Proto je dobré kupovat trezor větší, než právě potřebujeme. Velikost však není jediným hlediskem, rozhodnout se také musíme, zda chceme volně stojící, nebo vestavný, jaké má mít ovládání a zvolit musíme i třídu bezpečnosti.

Nejdůležitějším parametrem je bezpečnostní třída. Norma jich rozlišuje sedm a označují se římskými čísly O až VI. Čím vyšší číslo, tím je trezor bezpečnější. Pro domácnosti zpravidla stačí první čtyři kategorie, které jsou vhodné na uschování věcí v hodnotě až čtyři miliony korun.

Do bytů se většinou používají menší trezory. Zpravidla stačí rozměr 40x40 cm. Dovnitř se vejde nejen nemalé množství bankovek, ale i - což asi využijeme spíš - šanon o velikosti A4, ve kterém uchováváme dokumenty. Cena těchto sejfů je zhruba pět tisíc korun.

Pokud pracujeme z domova a máme zde i firemní listiny, můžeme si pořídit některý z větších výrobků. Ty mohou mít rozměr jako skříň a jejich cena se pohybuje v desítkách i stovkách tisíc korun.

Trezory se dělí podle způsobu umístění na volně stojící neboli nábytkové a vestavěné do zdi. Pokud už bydlíme volit můžeme jen ty samostatně stojící, neboť ty vestavné se mnohem pracněji instalují.

Skříňové sejfy mají stěny zesílené, čímž se dosáhne jejich nedobytnosti, ale také ho zloději jen tak neodnesou. Ty nejmenší mají hmotnost i tři sta kilogramů. Samozřejmě že sejf v bytě jen tak „volně" nestojí. Jeho kotvení má svá přesná pravidla a kvalifikovaný prodejce by měl být schopen pro instalaci zajistit specialistu.

U vestavných trezorů - rozlišují se vestavné do zdi nebo podlahy - jsou zesílené pouze čelní dveře a jsou vyrobené z běžné oceli. Počítá se totiž s tím, že jako další ochrana působí okolní zeď. Bohužel počítají s tím i zloději, kteří vědí, že vybourat kus stěny není žádný problém. Proto firmy doporučují „obalit" sejf aspoň deseticentimetrovou vrstvou betonu vyztuženého železem.

Ke standardnímu otevírání trezorů patří takzvaný motýlkový zámek. Variantou potom může být mechanické nebo elektronické kódování. V prvním případě točíme kolečkem, v druhém se zadává kód na klávesnici velmi podobné mobilu. Kódování sice vypadá zajímavě, ale zadání číselné řady je oproti otočení klíčem zdlouhavé.

Na přání zákazníka je potom možné zkombinovat klíč s mechanickým kódováním. To je však vhodné spíš do firem.