Hlavní obsah

Podlahové topení a dřevěná krytina? Jde to!

Foto: quick step

Dřevěná podlaha působí teple, a když si vhodně vyberete, dá se zkombinovat i s podlahovým vytápěním. Pak vás zahřeje ještě více

Dřevo vás zahřeje na duši i na dotek, ale marná sláva, podlahy z něj vyrobené byt nevytopí. A rovnou se nabízí otázka – můžete dřevěné krytiny zkombinovat s podlahovým topením?

Článek

Možná jste slyšeli, že když vybíráte do domácnosti krytinu nad podlahové topení, nejlepší je zvolit dlažbu, protože jí teplo nejlépe projde. Ano, z pohledu tepelného odporu se s podlahovým topením opravdu nejvíce „přátelí“ keramická dlažba, dřevěná podlaha méně. Ani ta však už není výjimkou, jen je třeba dávat pozor na více faktorů.

Přestože u nás neexistuje norma, která by to stanovila, odborníci uvádějí: dřevěná krytina vhodná pro kombinaci s podlahovým topením nemá překračovat hodnotu tepelného odporu R = 0,16 m2K/W. Jak si to laicky přeložit?

Foto: KPP/Kährs

Máte novou dřevěnou podlahu a pod ní podlahové topení? Pokud ho chcete poprvé zapnout, myslete na jeho postupný náběh – kdybyste překročili maximální povolenou teplotu, došlo by ke smršťování a sesychání dřeviny

Nejproblematičtější je masiv, lidově řečeno jeden kus dřeva. „U masivních dřevěných podlah je podstatný i formát – čím silnější materiál, tím vyšší tepelný odpor a s tím související zvyšující se náklady na vytápění. A čím větší délka/šířka prken, tím více podlaha ,pracuje´. Pokud tedy trváte na podlahovém topení a současně i podlaze z masivu, pak si pořiďte co nejmenší formát, například klasické parkety o délce asi 400–500 mm, šíři 50–70 mm nebo průmyslovou mozaiku. U velkých formátů – například masivní prkna o délce obvykle od 1200 mm a šíři od 100 mm – na 99 procent dojde ke vzniku spár mezi jednotlivými lamelami,“ uvádí Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl Parket Profi. Taková podlaha je velmi brzy zničená.

Foto: quick step

Maximální teplota na povrchu podlahové krytiny podle ČSN je 28 °C (neuvede-li výrobce jinak)

Proto jsou vhodnější vícevrstvé dřevěné krytiny (za nejlepší se považují dvouvrstvé), přičemž jejich nižší výška, například 7 mm, slibuje výhodnější hodnoty tepelného odporu než vyšší lamely.

Dřevěné krytiny mají rády stabilní relativní vzdušnou vlhkost, může se pohybovat od 40 do 60 procent, což se dá považovat za běžný standard.

Foto: hornbach

Dřevo výborně akumuluje teplo, a krytina si tak uchovává příjemnou teplotu i po vypnutí podlahového topení

Myslete i na typ dřeva

Roli hraje také samotný typ dřeviny, například buk, jasan, javor, kanadský javor nebo třeba jatoba jsou náchylnější na výkyvy teplot i vlhkosti, a někteří výrobci je k umístění na podlahové vytápění nepovolují nebo minimálně nedoporučují. „Hlavním důvodem je jejich ,pracování´při změnách teplot a vlhkosti, což následně přináší především vznik spár mezi jednotlivými lamelami,“ uvádí odborník. Podstatná je rovněž povrchová úprava. Například u podlah s olejovaným povrchem musíte olej pravidelně obnovovat, optimálně před začátkem topné sezony a po jejím skončení; jinak hrozí vysychání dřevěné podlahy.

Foto: KPP/Kährs

Když se rovnou nalepí krytina celoplošně na podklad, tedy bez protihlukové podložky, lépe se pak přenáší teplo z topení do místnosti. Tento způsob pokládky je ale dražší a také trvá déle než plovoucím způsobem. A když místně dojde k poničení krytiny, hůř se vyměňuje

Foto: quick step

Díky velikosti samotné topné plochy u podlahového topení stačí k prohřátí vzduchu v místnosti nižší teplota než u radiátorů

Teplovodní, nebo elektrické?

Lépe si stojí teplovodní podlahové topení, které podle odborníka povolují snad všichni výrobci či prodejci. Jenže co kdyby praskly trubky? „Problém nekompatibility dřeva a vody bych viděl asi jako druhotný. Hlavní problém spočívá v tom, že trubky jsou zalité betonem. A pokud prasknou, nepřijdete ,jen´ o krytinu, ale musíte vykopat a následně zrenovovat celý podklad, tedy cementovou mazaninu nebo anhydrit. Dnes však výrobci teplovodních trubek udávají jejich životnost i více než 50 let,“ říká Milan Mrkáček.

A co podlahové topení elektrické? Existuje několik typů:

  • Známé odporové dráty zalité mazaninou, jež povoluje naprostá většina výrobců krytin. Při ,přetavení´ drátů nastává podobný problém jako u teplovodního topení.
  • Topné rohože někteří výrobci nedoporučují, a to z důvodu rychlého nástupu tepla do krytiny, což by mohlo dřevěnou podlahu poškodit.
  • Topné fólie si stojí ještě hůře, ty mnoho výrobců nedoporučuje. Pokládají se přímo pod krytinu, tím u nich dochází k rychlému růstu teplot (což pro dřevěnou podlahu představuje problém). Druhou hlavní nevýhodou je jejich nízká regulovatelnost teplot.
Foto: KPP/Kährs

Olejované rustikální dřevěné podlahy jsou krásné, ale musí se správně ošetřovat. Záměrně se totiž vyrábějí s prasklinami, ponechávají se netmelené suky a podobně. Díky tomu má povrch krytiny až třikrát více otevřených pórů ve srovnání s lakovanými podlahami

Foto: JR Dekor

Může se stát, že se při došlapu na dřevěnou podlahu, pod níž je podlahové topení, bude ozývat jemné praskání či skřípání. Někomu to zní libě, jinému by to však mohlo vadit

Foto: KPP/Bauwerk

V interiérech se obvykle doporučuje vyhřát podlahu na 25 °C, díky čemuž se teplota sálajícího vzduchu ve středu místnosti bude pohybovat kolem 23 °C, u stropu o dva stupně méně

Jak sami vidíte – i dřevěná krytina si může rozumět s podlahovým topením, ovšem musíte si skutečně dobře vybrat. V tomto případě platí, že se bez podrobné konzultace s odborníkem, a třeba i dvěma, neobejdete.

ynezorPumanzeSaNyknalC