První rande: Kdo bude platit?

Kdyby Jitka nebyla má dlouholetá a dobrá kámoška, nevěřil bych jí. Když jí manžel v rámci všeobecných zvyklostí vyměnil za mladší, když si dostatečně poplakala a zanadávala, pustila se do adrenalinové zábavy, které se říká internetové seznamování. Jistěže ve smyslu „však já mu ukážu, že na ocet nezůstanu“!

Ačkoli Jituška poctivě vyřazovala muže navrátivší se z výkonu trestu a hledající ubytování a teplou stravu, jakož i ty, kteří se na nástup do výkonu trestu teprve chystají, ačkoli vyřazovala muže žádající ihned a bezodkladně pohlavní styk a za tímto účelem v předtermínu zasílající fotografie svých genitálií, ačkoli vyřazovala i muže žádající erotické dopisy a fotografie v plavkách i bez, muže ženaté (tedy alespoň ty, kteří to byli ochotni přiznat), skřety (Jitka má skoro 180 cm!) a další podivné existence, i při této poctivé selekci za první tři rande zaplatila účet, ani nemrkla.

Všichni tři pánové prý vypadali relativně dobře, celkem rozšafně hovořili a nikterak se neomezovali v konzumaci. Dokonce povzbuzovali Jitku, jen ať si holka dá, na co má chuť. První s dobře hraným úlekem konstatoval, že si zapomněl vzít peněženku, druhý mohl platit jenom kartou (podnik karty nebral) a třetí si jen odskočil na toaletu, ze které se již ovšem zapomněl vrátit.

Jitka je hodná holka. Taková, na kterou se slétají lumpové jako vosy na med. Musel jsem ji pozvat na kafe a sacherdortík, aby měla nějakou kompenzaci, rázně jsem ji ubezpečil, že platit budu já, a dokonce jsem jí ukázal, že mám peníze v hotovosti. Jak se ale příště vyhnout takovýmhle hovádkům, to jsem jí poradit nedokázal. Jen jsem se nestačil divit.

Jistěže by si takoví chlapíci zasloužili dostat pořádně po tlamě. A zcela jistě jich není většina. Ale proč to tak je? Jak to může vůbec chlapa napadnout? Netěží takoví vykukové z toho, že je často na rande zve žena, namísto toho, aby tomu bylo naopak? A řeknou si: „Tys to chtěla, moc se mi nelíbíš, tak si s tebou dám pár dvojek a zaplať si to!“ Možná je to i daň z toho, že my, internetově se seznamující, už kolikrát nemáme čas a nervy na to, abychom si všechno hezky pěkně s dalšími a dalšími vykorespondovali, abychom pořád jen psali a psali a stále někomu posílali fotky a tahali z někoho fotky a informace. Raději už kolikrát riskneme hned a natvrdo tu ruskou ruletu, která někdy v konfrontaci s realitou končí i tím, že muž před ženou (nebo žena před mužem) uteče jak zajíc nebo že chlap dokonce zcela zapomene na dobré vychování. Tedy pokud se mu ho vůbec kdy dostalo.

Jakkoli už někdy v rámci těch emancipačních anomálií a zvratů pochybuji o tom, co je normální a co ne, z pozice člověka „staré školy“ tvrdím, že platit by měl muž. Ale nejen to. Měl by také vybírat kavárnu či restauraci, kde se poprvé setkáte. Z pozice člověka, který ví, že pravděpodobnost, že si dva lidé navzájem vyloženě padnou do oka, je dosti malá, nemohu doporučit ženám, aby jako formu prvního setkání navrhovaly večeři v drahé restauraci. A to ani v tom případě, je-li muž z té kategorie, kterou nerozhází vítr v peněžence. Večeři již řada mužů považuje za investici, a investovat se jim nechce, dokud nemají alespoň naději na „návratnost“ této investice. To říkám jako muž. Večeře je závazná, časově náročná, nelze z ní bez ztráty glancu jen tak utéci. Tedy raději napoprvé ta káva nebo dvě decky. Nakonec – pláchne-li vám takový nápadník, vyjde vás to levněji… A nepláchne-li, můžete se na to příští rande s večeří už bez obav těšit.

Ano, je samozřejmost, že platí muž. Je jedno, zda dvě kávy, nebo drahou večeři. Úplně každý muž ale ocení, když mu žena poděkuje. A chová-li se muž jako muž a nenechá-li vás při první, druhé ani třetí schůzce vytahovat z kabelky peněženku, stejně a v každém případě ocení jakoukoli vaši snahu o revanš. Navrhněte, že koupíte příště lístky do kina. Věřte, že je to důležité i pro takového muže, který nakonec ty lístky koupí sám a řekne vám mile: „Šetři! Kup si něco na sebe!“ A říkám vám, že takový muž, potěšen tím, že jeho financování společných chvil není bráno jako úplná samozřejmost, vám s radostí brzy koupí i to „něco na sebe“. Uvidíte!

A jak to probíhalo u vás? Kdo platil na prvním rande? Nebo jste si taky někdy rande „zacálovaly“ samy jako Jitka? Jak tomu předejít? A vůbec – jak to zařídit, aby chlapi nezapomínali na dobré vychování? Napište mi na info@prozeny.cz!