Peníze, které 30 let neuvidíte. Vyplatí se vám DIP? Stát slibuje miliony, má to ale pár háčků

Čechům chybí „dlouhé peníze“. Na stáří si sice spoří, ale pořád spíš málo – a především špatně. „V zahraničí je běžné, že si lidé hned po nástupu do práce odkládají 5 až 10 % příjmu na penzi. U nás se tohle zatím moc nenosí,“ říká Lenka Kousková, konzultantka s více než 25letou praxí v oblasti financí.

Podle ní přichází změna až kolem čtyřicítky – předtím se řeší spíš bydlení nebo studium dětí. A i když už se dnes řada lidí na státní důchod nespoléhá, chybí jim konkrétní návod, jak si peníze efektivně odkládat.

Dlouhodobý investiční produkt (zkráceně DIP) je způsob, jak si na stáří spořit – a přitom ušetřit na daních. Vznikl jako reakce na čím dál napjatější důchodový systém. Zatímco dnes jsou dva pracující na jednoho důchodce, za 30 let to bude 1 : 1. A stát už nebude mít z čeho brát.

„DIP není nový produkt, ale spíš daňová úprava. Do DIPu si můžete převést i stávající investiční smlouvu nebo spořicí účet, pokud splní určité podmínky,“ vysvětluje Lenka Kousková. Základní pravidlo zní: na peníze nesmíte deset let sáhnout a zároveň vám musí být alespoň šedesát, než si je vyberete.

Výhodou DIPu je hlavně možnost odečíst si vklady z daňového základu. Maximálně 48 tisíc ročně, tedy čtyři tisíce měsíčně. V praxi to znamená, že si můžete „vydělat“ až 11 400 korun ročně navíc – podle toho, jaké máte daňové zatížení.

Další výhoda? Flexibilita. V průběhu spoření nemusíte posílat peníze každý měsíc. „Například žena na mateřské si může vkládat méně nebo dočasně přestat úplně – a bez sankcí,“ říká expertka. Peníze v DIPu se navíc dají rozdělit mezi více smluv, takže když budete někdy potřebovat část vybrat, můžete zrušit jen jednu smlouvu.

DIP zní jako ideální řešení, ale má i své nevýhody. Tou hlavní je zamčení peněz. Jakmile smlouvu přepnete do režimu DIP, nesmíte se k naspořeným penězům deset let vůbec dostat – a to minimálně do 60 let věku. „Pokud podmínky porušíte, musíte dodanit veškeré daňové odpočty, které jste do té doby využili,“ varuje Lenka Kousková. U lidí mladších 40 let to tak může znamenat, že se k penězům nedostanou 20 i 30 let.

Dalším rizikem jsou předplacené poplatky – některé investiční společnosti si nechají zaplatit celé období dopředu. A pozor také na to, že DIP nejde použít na takzvaný předdůchod ani nelze stanovit obmyšlenou osobu (například dítě). V případě úmrtí jde DIP do dědického řízení.

Dlouhodobý investiční produkt se hodí především pro lidi mezi 30 a 50 lety, kteří mají dlouhý investiční horizont a chtějí ušetřit na daních. „Ideální kombinace je dávat 1 700 korun do klasického penzijního spoření, kde máte nárok na státní příspěvek, a zbytek peněz investovat do DIPu,“ doporučuje Lenka Kousková.

Pro starší klienty může mít DIP smysl pouze tehdy, pokud už mají investice nastavené a chtějí využít daňového zvýhodnění. Naopak úplní začátečníci by měli začít pomalu, ideálně s poradcem, který jim pomůže nastavit portfolio podle rizikovosti.

Čtyři tisíce měsíčně po dobu 30 let dělají 1,5 milionu. Pokud ale zvolíte chytré investice s pětiprocentním výnosem, můžete mít i tři miliony. A když vsadíte na akciové fondy se sedmiprocentním výnosem, přiblížíte se až ke čtyřem milionům. „Je rozdíl mít na důchod jeden a půl milionu, nebo čtyři. A přitom to není nereálné – jen je potřeba začít včas a investovat, ne jen spořit,“ shrnuje Lenka Kousková.

Jedním z důvodů, proč lidé DIPu zatím tolik nevyužívají, je strach z investování. „Češi mají často zkušenost maximálně se spořicím účtem nebo termínovaným vkladem. Když jim ukážete propad na akciových trzích, mají pocit, že o všechno přijdou.“ Právě proto je podle expertky důležité jít na to postupně. Začít s konzervativnějšími fondy – například nemovitostními nebo dluhopisovými – a postupně přidávat akcie, až si investor na riziko zvykne. Pomáhá i pravidelná investice, která rozkládá riziko v čase.

Firmy mají možnost zaměstnancům na DIP přispívat až 50 tisíc ročně – daňově uznatelně. Přesto tuto výhodu zatím moc nevyužívají. Je to nové, složité a administrativně náročné. Ale i tady se očekává změna, až si na to firmy zvyknou. Podobně to mají i jednotlivci. Kdo má poradce, už o DIPu ví a možná ho i využívá. Ale většina populace zatím o novince nemá ani tušení – chybí informační kampaň i mediální osvěta.

Lenka Kousková působí ve světě financí už 25 let. Specializuje se na osobní poradenství a práci s klienty, které finančně provází klíčovými životními etapami. V praxi klade důraz na srozumitelnost, dlouhodobé plánování a především individuální přístup. Sama investuje a klientům tak ukazuje nejen teorii, ale i vlastní zkušenost. Jejím cílem je, aby lidé nebyli závislí na státu a měli ve stáří dostatečný finanční polštář.