Článek
V knize jsou uveřejněny snímky z amerických i evropských ulic, také působivá zátiší nebo architektura, nenajdete tu však portréty. „Ze zásady nefotím portréty, a to z prostého důvodu – zdá se mi, že to je vstup do soukromí a že člověk, kterého fotografuji, z toho musí mít nepříjemný pocit. Je to osobní. Pokud se do mých záběrů někdy snažím dostat člověka, tak spíš jako spoluhráče než jako hlavního představitele,“ vysvětluje Richard Müller.
Jeho v pořadí druhá kniha fotografií (první vyšla v roce 1997) se dočkala nebývalého uznání. Proslulá americká fotografka Annie Leibowitz o snímcích řekla, že „odhalují krásy Ameriky svou tajemnou řečí“, zatímco Jan Saudek prohlásil, že Müller je lepším fotografem než zpěvákem. Prohlédněte si zpěvákovy snímky.