Hlavní obsah

Rozeslal známým mé nahé fotky. Co teď?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Přítel se mi za rozchod pomstil

Dvaadvacetiletou čtenářku Lucii zaujal náš článek Jde po vás na netu? Braňte se! Má totiž s pronásledováním po internetu své vlastní zkušenosti. Lucie  nafotila se svou kamarádkou nahé fotografie. A její přítel je po rozchodu rozeslal všem známým...

Článek

Začalo to před dvěma lety, kdy jsem si našla nového přítele. Byli jsme spolu moc šťastní a klapalo nám to. Po roce známosti začala ale naše zamilovanost opadávat. Z jeho strany by zájem stále byl, ale já už k němu necítila to samé jako ze začátku. Rozešli jsme se a já procházela dost špatným obdobím. Tak nějak jsem začala ,,blbnout" a s kamarádkou jsme si nafotily pěknou sadu fotografií, kde jsme byly úplně nahé. Kamarádka fotky ještě doma upravila a zaslala mi je na můj osobní e-mail, kde jsem je poté, co jsem si je uložila do počítače, nechala hloupě v přijatých zprávách.

Dlouho se nic nedělo, až mi najednou zničehonic začaly chodit SMS od přátel a známých, co to rozesílám za fotografie po mailech a že by to do mě neřekli a co to má být? Po přihlášení do svého e-mailu jsem zjistila, že mám v odeslaných zprávách přes 30 mailů s mými nahými fotografiemi, které jsem ale nikomu neposílala!

Byla jsem jak opařená a nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Prozkoumala jsem celé nastavení svého e-mailu a nalezla přesměrování příchozích e-mailů na svého bývalého! Zjevně chtěl vědět, jak na to budou moji známí reagovat, když jim moje fotografie rozešle. Jednoduše si dal tu práci a naboural se mi do e-mailu. Určité technické věci věděl, asi jsem mu je někdy řekla. V tom šoku jsem přesměrování okamžitě zrušila, změnila hesla i kontrolní otázky - tudíž jsem neměla žádný důkaz, že se vůbec něco takového odehrálo.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Z nevinné zábavy se stala noční můra

Po několika týdnech jsem se s tímto faktem už tak nějak začala smiřovat, když mi napsal můj bývalý spolužák ze základní školy, že na stránkách s free pornografií viděl i mé nahé fotografie. To jsem už psychicky nevydržela a vyhledala psychiatra. Měla jsem v sobě stále více vzteku, nejistoty a smutku, který se mi začal vracet v podobě depresivních stavů a strachu. Začala jsem brát antidepresiva.

Poslední, co jsem chtěla, bylo, aby se mé fotografie nedostaly aspoň do mého zaměstnání. Jenže se tam dostaly také. V adresáři v mém osobním e-mailu jsem měla i tři kolegy z práce, z nichž někdo odkaz zjevně rozeslal po firmě. Stále čekám, co se bude dít dál, nikdo z práce o tom se mnou zatím nemluvil, nemám žádné důkazy, že jsem to neposílala já, nemám nic. Už jsem uvažovala i nad sebevraždou, ale tím bych nic nevyřešila. Nemá cenu si ubližovat, když už mi ubližuje někdo jiný. Takovou radost nikomu neudělám...

Závěr je podle mého názoru takový, že proti tomuto způsobu šikany se lze jen hodně těžko bránit a málokdy se povede člověka, který vám ubližuje, chytit a usvědčit. Bývalý přítel mi občas napíše, že na mě stále myslí, ale já na něj nereaguji. Přijde mi psychicky velmi nevyzrálý, je to už dlouho a s naším rozchodem se stále nevyrovnal.

Opravdoví přátelé při mně stojí a dodávají mi energii, jsem šťastná, že mám jejich podporu. To je podle mě jediná stoprocentní pomoc, která vám umožní se s tím vyrovnat.

ynezorPumanzeSaNyknalC