Hlavní obsah

Snažím se překonat jeho nevěru

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nevěru máme za sebou

Nevěra? Zažíváme ji, čteme o ní... Chtěla bych jen pár slov k milenkám, které si užívají každého okamžiku, cítí motýly v bříšku, když ho vidí, myslí na něj, kudy chodí, doma jim jde všechno od ruky, jsou milé na manžela, na děti, na tváři mají přiblblý výraz-úsměv... To všechno jsem si taky zažila.

Článek

A ututlala. Samo to přešlo, ne nadarmo se říká, že hormony štěstí fungují 2 - 4 roky. Jak nevinně to začalo, tak to i přestalo. A taky na mě došlo. Zajímavá teorie zatloukat, zatloukat je sice fajn, ale právě výše uvedené drobnosti by chlapovi měly být divné. Ale oni to mají asi jinak než my, ženy. Nám začne být divné manželovo jiné chování. Přestává mít zájem o rodinu, bývá jako unavený, podrážděný... A nakonec je rád, že to prasklo, protože se mu uleví. Není lehké žít dál, jako by se nic nestalo. Odpustit se dá, zapomenout ne. Ale opravdu čas je mocný a rány hojí.

Nemůžu říct, že by mi ten můj úlet nějak pomohl lépe snášet úlet manželův. A už vůbec si neumím představit řešit to po vzoru oko za oko... Kvůli naší společné historii jsme si řekli, že zkusíme navázat tam, kde se to přerušilo, že pro to uděláme, co bude v našich silách. Tak se snažíme, někdy líp, někdy hůř.  Všem podobně postiženým přeji hodně sil! Věřím tomu, že každý se má tak, jak si zaslouží.

ynezorPumanzeSaNyknalC