Článek
Já osobně ještě vdaná nejsem, ale jelikož mám početné příbuzenstvo, ve svém životě jsem již byla na mnoha svatbách. Ale nejvíce se mi vryly do paměti dvě. První byla svatba mého bratra. Byla to normální svatba s oslavou ve venkovské hospodě, žádná nóbl restaurace, na to si u nás moc nepotrpíme, zvláště při počtu 100 lidi (asi je pochopitelné proč). Takže obřad i následná oslava byly dobré, lepší však byl následující den.
Ráno se ženská část dala do úklidu nepořádku, bohužel ale nepočítaly s rozpitou mužskou částí svatebčanů, kteří opravdu neměli ještě chuť končit (a to oslavovali od předešlého dopoledne bez přestávky, možná s krátkým zdřímnutím pod stolem ). Chlapi se prostě rozhodli narazit nový sud piva. Přece ho nebudou vracet, to by byl hřích. Takže zatímco unavené ženy uklízely, muži seděli venku pod stromem a pili jedno pivko za druhým. Nakonec to dopadlo tak, že na ně vylítla má teta s koštětem, že už toho má dost, ať to konečně ukončí, a aby dodala svým slovům dostatečný důraz, přetáhla svého manžela po zádech, aby bylo vidět, kdo má v rodině poslední slovo. Takže pánové, ač neradi, museli seanci pod stromem ukončit. Ale jak jsme se poté všichni shodli, bylo to mnohem zábavnější než samotná oslava v den svatby.
Druhá svatba, na kterou jistě nezapomenu, byla ta mé sestřenky. Nezapomenu na ni proto, že se týkala hlavně mého přítele, respektive jeho auta. Jak je u nás zvykem, pije se již od rána (já vím, moc zodpovědné to není) a bohužel v některých případech pijí i řidiči aut. Takže když jsme se po šílených zmatcích konečně srovnali do kolony asi 20 aut a vyrazili na cestu, po ujetí pár kilometrů přišla osudná chvíle. Můj strejda se nejspíš kochal překrásnou krajinou, nebo co a nevšiml si, že kolona zpomaluje, aby se vyčkalo na ostatní opozdilce. Strejda však nezpomalil a naboural auto před sebou. Bohužel šlo o auto mého přítele. No co budu povídat. Zadní část našeho auta byla zdevastovaná (i když jsme jeli asi 30km rychlostí) a strýcovo auto bylo na odpis úplně. Museli se zavolat policajti, aby nehodu sepsali. Takže nakonec se můj přítel ani obřadu neúčastnil a místo toho si užíval u sepisování výpovědi. Jo i takhle může vypadat svatba. Ale aby vše nebylo tak černé, obřad i následná oslava proběhly již bez komplikací a pak už jsme se tomu jen smáli. Ono člověku nakonec nic jiného nezbude.
Zažila jste také něco neobvyklého na svatbě? Podělte se s námi o tento zážitek, který navždy zakořenil ve vašich vzpomínkách, na info@prozeny.cz. Budete-li mít štěstí, stanete se i jedním ze třech vlastníků pětisetkorunového honoráře.
