Téma týdne: To byl tehdy lyžák!

Lyžařské výcviky jsou bezednou studnicí příběhů, trapasů a historek, jež jsou vděčným tématem abiturientských večírků. Kdo by taky zapomněl na klasické tajné návštěvy na pokoji „těch druhých“, důtky učitelů, pašování alkoholu a lechtivé hry typu flašky? Možná jen ten, kdo na lyžáku nebyl!

Do této skupiny ochuzených ale nepatří má známá Zdena, která asi nikdy nezapomene, co všechno se během týdne na horách může přihodit. „Tenkrát se mi vůbec nechtělo nikam jet, měla jsem odpor k zimním sportům, ale na výcvik musel každý, kdo aspoň zčásti dokázal hýbat rukama i nohama,“ vzpomíná Zdena. Nakonec se jí to ale hodilo, protože měla svůj tajný plán. „Aspoň se možná vyskytne šance sblížit se s mou tajnou láskou Martinem, doufala jsem tajně před spaním. Představovala jsem si způsoby, jak by šlo nenápadně ho sbalit.“ A se smíchem dodává: „Puberťačka jako malovaná, no!“ Kromě romantiky se ale Zdeně do cesty připletlo i něco jiného. Co?

„Jelikož se Martin na udičku chytil, dostal pozvání k nám na dívčí pokoj. Po večerce opravdu tajně a hrdinně přišel do našeho čtyřčlenného babince. Několik čajů s rumem stačilo k tomu, abychom se bavily nad jeho vtipy. A mezi všemi jsem pro něj byla já něčím výjimečná. Věnoval mi jeden pohled, druhý, pak dokonce letmé pohlazení ruky. Šlo to všechno tak hladce! ...ale skvěle načatý večer přerušila třídní (již od prvního ročníku roztomile přezdívaná Piraňa), která poháněná přesvědčením, že se určitě najde někdo, kdo poruší zákon večerky, vydala se kontrolovat všechny pokoje a žáky. Vrzání schodů ale dalo Martinovi náskok a šanci vylézt z okna na balkon. Piraňa, již červená vzteky, že jí jedna ovečka chybí, v záchvatu prohledala osvědčená místa jako skříně a prostory pod postelí, vylétla z pokoje a píšťalkou začala svolávat všechno živé do společenské haly. Zadání bylo jasné: Kdo najde Kudrnu, má druhý den absolutní volnost pohybu plus možnost osobního přání. Pátrat měli dle rozkazu všichni, tak ven z pokoje, zaznělo na adresu naší dívčí bandy. Poslední odcházela Markéta. Ze zvyku zamkla…

Když promrzlý Martin zjistil, že se ven nedostane, vrátil se z balkonu a vlezl si pod peřinu a usnul. Piraňa mezitím rozšířila hledání na okolí chaty, a jelikož ve sněhu našla čerstvé stopy směřující k lesu, začala se obávat o zdraví svého svěřence a zavolala Horskou službu. Bylo načase, abychom přiznaly barvu. Jenže co čert nechtěl? Markéta ztratila klíč! Kdo u toho nebyl, snad ani neuvěří! Nad ránem jsme tedy měly na svědomí jeden planý poplach, nervový záchvat třídní a pokutu od správce, který od nás v rámci kárného postihu vyinkasoval tři stokoruny. A Martin? Chudák byl po celý zbytek lyžáku za sluhu. Musel odhazovat sníh, pomáhat v kuchyni a uklízet umývárny. Na to pravé rande jsme ale nakonec šli. A ne na jedno! Po ukončení studia byla svatba,“ končí své vyprávění Zdena. Pak že školní akce nemají své happyendy!

Znáte nějaký podobný příběh? Máte co říct ke svým studentským vzpomínkám a hlavně výletům? Pak pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun!