Tohle mužům nikdy neříkejte!

Pravda je zkrátka pravda. Někdy velmi ublíží, i když to s ní nemyslíme špatně, ale chceme se svými partnery jen „jednat na rovinu“. Jenže některé věci se opravdu nevyplácí vyslovovat nahlas, protože zvěstují potíže. Které to jsou? Co si vlastně my ženy můžeme jenom myslet?

Ajaj. Muži přece svému nadřízenému do zadku zásadně nelezou, oni jen strategicky postupují, aby dosáhli svého! A to je rozdíl… Domněnku o podlézání proto nikdy nevyslovujte! Jednak si partner vybaví něco o homosexualitě (a to ho fakt znechutí), ale taky se ohradí, že se mu nemáte míchat do pracovních záležitostí. Výsledek? Na tohle téma už se s vámi nebude chtít bavit.

A co teprve, když se na vedoucí pozici nachází žena a váš protějšek skáče podle toho, jak se ona dotyčná vyspí. Ne aby vás napadlo ho osočit, že plní svoje pracovní i nadrámcové povinnosti jen kvůli tomu, že má šéfka dlouhé vlasy a tučné bankovní konto. Věřte, že on by si to s ní nejradši vyměnil.

Felix, 28 let, IT pracovník: „To mám vždycky nejradši. Ona přijde, začne být hrozně chytrá, jak by vzhled těch stránek měl vypadat, přitom o tom neví vůbec nic. Pak mě obviní, že stejně nemám vlastní názor a jen slepě poslouchám, co mi majitel firmy nakáže, tak ať se na to radši vykašlu úplně. Ptal se jí snad někdo na něco?“

Žádný muž nechce vědět, že není jedinečný, natož aby se podobal vašemu ex! Radši se nikdy nepouštějte do debat, v čem je současný partner odlišný, nebo kdy naopak jednal shodně jako vaše bývalá láska. O intimitě ani nemluvě! Porovnání sexuální výkonnosti tohoto typu k hlasité partnerské debatě rozhodně nepatří!

Daniel, 35 let, prodejce automobilů: „Jednou mi přítelkyně řekla, že se svým bývalým měla šest orgasmů za sebou, přitom my dva spolu jsme se dopracovali tak maximálně ke třem. Vrtalo mi to hlavou a snažil jsem se ten počet překonat. Říkal jsem si, v čem je ten náfuka lepší než já. Kdyby si tu informaci nechala pro sebe, udělala by líp.“

Tohle přiznání není polehčující okolnost a většinou vede k rozchodu. Pokud se tedy toho svého chcete zbavit, vesele mu tuhle novinku oznamte. Urazí se a označí vás za běhnu, které se už nedá věřit. I když hodně mužů nahlas říká, že by o nasazení parohů ze strany partnerky chtěli vědět, a vypráví něco o uklouznutí, které se může stát, neskočte jim na tyhle taktiky! Jakmile se muž o nevěře opravdu dozví, je to pro něj jako rána z čistého nebe. Již takhle si připadá, že je na všechno sám. Zbývala mu jediná útěcha - opora ze strany partnerky. A o tu by teď měl přijít? Pamatujte si, že v mužském světě existují dva druhy nevěry. Ty první jsou omluvitelné (jejich vlastní), ty druhé nikoliv (úlety partnerky).

Jakub, 25 let, disponent dopravy: „Nevěru neodpouštím. Nedávno jsem se rozešel s partnerkou, protože se v opilosti vyspala se svým kamarádem, a to v jeho autě před diskotékou. Já se to dozvěděl od známého, ale kdyby sama přišla, stejně by se nic nezměnilo. Vyrazil bych s ní dveře!“

Co horšího by se od vás partner mohl dozvědět, než že jste mu byla kdysi nejen nevěrná, ale navíc s fatálními následky? Syn není jeho? I v tomhle případě nadělá pravda víc škody než užitku… Situace je sice o dost horší, když má sám partner podezření na „kukaččí dítě“ a přijde s nápadem na testy DNA, které prokážou lež jeho partnerky. Kdo by se ale s něčím takovým dopředu chlubil, že?

Petr, 41 let, dělník: „Někde jsem četl, že snad každé třetí dítě v republice není svého otce. S manželkou máme tři děti a kdyby jedno z nich nebylo moje, neunesl bych to. Ta představa je fakt hrozná.“

Tak to si taky můžete jenom myslet. Citlivější muži, kteří lpí na maminkách a jejich výchově, budou celí pryč, jestli jim pomluvíte rodinu – jejich svatý a nedotknutelný domov. Mají pak pocit, že plavou od jednoho břehu ke druhému a musí si mezi rodiči a vámi vybrat.

Michal, 37 let, živnostník: „Pro mě je nejhorší představa ta, že si nová přítelkyně nebude rozumět s mými rodiči. Zažil jsem to už dvakrát. Každá strana má nějakou svoji pravdu, které se nechce vzdát, a já si připadám jako otloukánek s osudem naslouchače. Pořád do mě někdo hustí, co je špatně na přítelkyni nebo mých rodičích. Jako kdyby si to nemohli vyříkat mezi sebou.“

Mužská chlouba terčem posměchu? Zapomeňte! I kdyby si sám nebyl svými rozměry příliš jistý a jen tak v „nadsázce“ nadhazoval, že ho příroda neobdařila tak, jak by si přál, nekývejte mu na to. Když on má rád vaše prsa, vy milujte jeho klenoty se vším všudy.

Honza, 39 let, řidič z povolání: „Tohle jsem naštěstí nikdy od ženy neslyšel, ale mám kamaráda, který to zažil. Prý dotyčné odpověděl, že jestli jí jeho rozměry nestačí, tak ať si s klidem najde jiného, protože on je stejně na větší prsa. Prý se urazila.“

Nejen ženy se neustále kvůli něčemu trápí, ale soužení pochopitelně postihuje i navenek tvrdé muže, kteří se obyčejně umí se životem vypořádat. Jenže pak přijde situace, kdy muži zemře sestra, matka nebo dostane vyhazov z práce. Pak potřebuje utěšitelku, ne kárnou komisi. Proto je vaším úkolem naslouchání, nikoliv poznámka: „Hochu, tohle sis zasloužil, patří ti to!“ Nebo snad úvaha: „Proč proboha tak vyvádíš?“ I kdyby před vámi spustil slzy jako hrachy, komentáře si nechte na jindy. Jen ho nechte vypovídat… To je všechno, co po vás chce.

A co urazilo vašeho partnera? Kvůli jaké větě běsnil jako tornádo? A myslíte si, že je fér říkat manželovi o nevěře nebo nevlastním dítěti?