Hlavní obsah

Veronika Žilková: Mami, vy jako děláte sex?

Foto: Mona Martinů

Rodiče a sex? Nemožné!Foto: Mona Martinů

Reklama

Po narození dítěte se rodiče – tedy zvlášť otcové – těší, že se jejich sexuální život opět navrátí do původních kolejí. „Původní koleje" v myšlenkách objektivně nadržených otců (zažili si partnerčino těhotenství, šestinedělí, kojení...) je stav, kdy společně s matkou dítěte teprve chodili. Jistě, i mladá maminka by ráda tento stav vrátila, ale nemá sílu.

Článek

Sílu na návrat do původních sexuálních kolejí jí vzaly probdělé noci strávené nad postýlkou dítěte, na které si nejdříve zvyká, pak ho krmí a čeká dlouhé noční minuty na vysvobozující zvuk odříhnutí. Poté se dostaví miminkovská kolika, rostou zoubky, první rýma... Spánek obou partnerů se smrskne na pár hodin přerušovaných dětským pláčem.

Chytré časopisy radí – Maminky, nezapomínejte na sexuální život s tatínky! Jenže maminky jsou první rok dítěte tak vyčerpané, že zapomenou nejen na tatínky, ale i na způsob, jak si toho malého tyrana vyrobily.

Když děti trochu odrostou, začnou pro změnu do milostného života rodičů „kecat". Z dětské postýlky v ložnici, kde se rodiče konečně dostali k naplnění manželské povinnosti, se ozve: „Já ci dudánek! Já ci ham! Já ci nánu!" V nejnevhodnější okamžik se většinou ozve: „Mamíííí, bude eééé! Mamííí, cůrat! Mamííí, udělala eéééé!! Fuj!“

Vzpomínám si na hlášku nečekaně probuzeného dvouletého dítěte: Mamííí, tatíííí, uz bude konec?! Schopnost vydržet v tuto chvíli nerušeně v objetí se rovná schopnosti sexu v autě na rušné křižovatce.

Když je dětem kolem deseti let, začnou své rodiče probodávat pohledem. „Je možné, že by i moji rodiče dělali něco takového jako ti dva ve filmu? Že by můj táta fakt sáhl mámě na prsa? Že by máma tátovi...? No fuj! To snad ne! Moji rodiče?! Nikdy!“

Jedno z dětí (a v té době byli tři sourozenci) mi řeklo: „Teda, když si představím, že jste s tátou dokonce TŘIKRÁT dělali ty trapné pohyby, je mi špatně!“ Tehdy jsem srabácky zamlčela, že těch pokusů o sourozence bylo za život možná i víc.

A když děti dospívají? Puberta a sex rodičů je to nejtrapnější, co se jim může stát. Jejich splašené hormony vytvářejí ze sexu třináctou komnatu celé rodiny. Nechtěné náhodné setkání syna s nahou matkou v koupelně je doprovázené výkřiky: „Proboha, chceš mi způsobit trauma z dětství, chceš ze mě udělat homosexuála?“ Když se srazíte s dcerou, tak zazní:„ No fuj, ve tvém věku už půjdu na plastiku VŠEHO! Než mít prsa jako ty, radši nebudu mít nikdy děti!!“

Otec, který se plíží z koupelny a narazí ve slipech na dospívající dceru, je ztrapněn výkřiky: „Mami, ten úchyl schválně přede mnou chodí nahý. Jestli takhle vypadají všichni chlapi, budu do smrti panna!!“

Myslím, že to všichni v různých obdobách znáte.

Děti nám povolí styk jen ten, při kterém vzniknou, a pak škodolibě až na starý kolena, kdy už to většinou nejde. Co jim na sexu rodičů vadí? Nevím. Možná potřebují mít pocit, že sex vynalezli teprve oni. Děti, stejně jako my v jejich věku, nesnáší předem vyšlapané cesty. Na všechno si každá generace chce přijít sama.

Když na veřejném koupališti bude chlapec strkat při polibku jazyk do pusy děvčeti a průkopnicky hledat i další otvory, kudy se dá do ženy vstoupit, udělejme americké: „Whauuu! Skvělé! Tak na to by naše generace nikdy nepřišla!“

Hezký den!

Reklama

Načítám