Článek
Aha. Takže muži nám svoji lásku projevují tak, že to bolí? Nejen muži mají podivné projevy zájmu či lásky.
Sousedovic malé holčičky, co si k nám chodí pohrát s naší malou holčičkou, dorážejí na jejího staršího bratra – samečka z deváté B – hází po něm různé předměty, bonbony a sušenky, a strašně při tom piští a ječí! Proboha proč?
No, i holčičky – malé samičky – chtějí zaujmout, připoutat deváťákovu pozornost.
Samečci z deváté B zase po vyučování před školou plivou, hlasitě si nadávají, mlátí se baťohama. Proboha proč? Chtějí zaujmout samičky z osmé A.
Samičky z osmé A tráví hodiny před zrcadlem, malují si nehty, oči, pusy, barví vlasy. Jen aby zaujaly samečky, kteří nic ze sáhodlouhých příprav neocení, protože jim stejně jen čumí do výstřihů.
My dospělí na tom nejsme o nic líp. Chlapi, když jedou autem sami, dodržují pravidla silničního provozu, povolenou rychlost a dokonce i pravidlo zipu.
Ale když se vedle nich rozvaluje samička, změní se v hulváty. Jezdí rychle, nepouští žádné konkureční auto, arogantně troubí a gestikulují na všechny ostatní účastníky.
Natřásají peří před samičkou, aby ji zaujali, aby působili silnější a chlapštější než doopravdy jsou.
Můj tatínek, když v roce 1940 randil s mojí matkou, než ji na začátku schůzky políbil, vyzkoušel ji z hudební teorie. Musela mu vyjmenovat stupnice dur i moll, dominantní septakord, malou tercii, zvýšenou kvartu, všechny Smetanovy opery a pak teprve mohlo začít rande. Zvláštní způsob balení.
Přesto spolu byli téměř 60 let. Matka totiž hned na začátku pochopila, že ve vztahu bude poslouchat ona.
Můj první manžel mě balil na nemoce či spíše hypochondrii ve velmi pokročilém stadiu. Hned na první schůzce si nechal spočítat podle hodinek tep. Bál se srdeční arytmie. Tep měl normální.
Příště vymyslel žloutenku a musela jsem se mu opakovaně dívat na bělmo, jestli nežloutne víc a víc. Bělmo bylo stále bílé. Pochopila jsem, že ve vztahu budu za ošetřovatelku z Červeného kříže a chůvu.
Druhý manžel mě balil na drsnost. Zlomenou ruku neřešil, crčící krev z hlavy po pádu ze schodů jen silácky otřel do košile a v horké vaně vypil na ex láhev vodky.
Byl mužný, silný, zábavný… Jen ty složenky zůstaly jaksi na mě.
Ten poslední manžel nebyl ani hypochondr ani silák a dokonce přišel na schůzku v čas, který se domluvil.
Huráááá!!!
První rande bylo v mém autě. Byl milý a já měla pocit, že je konečně ten pravý. Na druhé schůzce mě požádal o zapůjčení mého vozu na dvě hodiny?! Trochu jsem nechápala, ale co by člověk neudělal v době tokání a namlouvání. Když mi auto po dvou hodinách vrátil, nemohla jsem ho poznat. Ani auto, ani jeho.
Oba zářili!!! Auto zářilo vyšamponovanou a navoskovanou karoserií a on tím, že mě sám a osobně zbavil špíny a nepořádku i uvnitř auta.
Jediný, kdo nezářil, jsem byla já. Kromě špíny a nepořádku mě totiž zbavil všech důležitých složenek, rtěnek, zapomenutých rukavic, důležitých receptů, účtů na vrácení rozbitých drahých spotřebních předmětů, zásadního výkresu z MŠ, dopisu od tety s návodem, jak zavařit houby, seznamu věcí na školu v přírodě, šroubku do brýlí, ulomeného podpatku, oblíbeného panáčka z kinder vajíčka, stránky číslo 17 z nové hry, kterou se musím naučit, třech nedojezených housek, vzácné lahvičky na pití s obrázkem Pokémona, zavírátka od náušnice a víčka od několika fixů…
Prostě mi vyhodil zásadní a potřebný kus mého života. Nevadí, rande číslo tři se nakonec konalo stejně. Pochopila jsem, že když vás muž miluje, musí to trochu bolet.
Auu.
A co vy? Na co ten váš nakonec sbalil vás?
Hezký den
