Článek
Magické datum 1. 9. pohne se všemi. Bezdětní to poznají podle hektičnosti svých „uždětných" spolupracovníků. Kam se v důležitosti i nervozitě hrabe začátek roku 1. ledna na začátek školního roku 1. září!!!
Prvního ledna jen v kocovině slibujeme to, co stejně nesplníme, ale 1. září plníme to, co jsme nikdy neslíbili. Věrnost a oddanost našemu školství. A tak v potu a s vytřeštěným zrakem ve frontách obstaráváme celoroční jízdenky, aby se do škol naše děťátka vůbec dopravila.
Sháníme:
- cvičky či tenisky s bílou podrážkou, aby žáci neudělali černé rýhy v tělocvičně (a pak bohužel stejně místo fotbalu mají supl a dívají se na DVD o vývoji čolka),
- podložku na modelování, aby jim hruška z plastelíny stála pěkně rovně (v listopadu stejně z plastelíny vznikne podivná mnohobarevná hmota, kterou po sobě žáci o přestávce navzdory poznámce do žákajdy hážou),
- igelit na stůl do hodin výtvarné výchovy, aby naše robátka nepřidělala práci uklízečkám lavicemi od vodovek (igelity třetí hodinu zapáchají a jsou tak špinavé, že ušpiní lavici i malého malíře víc než trocha čerstvé žluté barvy ve štětci),
- obaly na sešity podivných čísel, které stejně v odborném tisku označí za semeniště bacilů (v říjnu jsou v rámci hladu způsobeného chronickým zapomínáním svačin okousané),
- trojhranné pastelky, dvojhranná pravítka a jednohranná pera – to vše kvůli kvalitnímu rukopisu generace, která už stejně bude psát pouze na klávesnici (15. 9. je penál prázdný, a tak tuto soupravu kupujete častěji než cukr),
- učebnici pana X. Y., protože podle učebnice pana Y. X. paní učitelka odmítá v zájmu kvality výuky a dobrého vývoje našich dětí učit (stejně ji děti brzy ztratí),
- kvalitní batoh na záda, aby děcka byla rovná (drahý batoh s vyztuženými zády letí chodbou do školní jídelny stejně rychle jako ten nevyztužený, zbytek dne ho nosí přes jedno rameno či ho kopou po zemi směr k domovu, vzorně a kvalitně na zádech ho mají naposled v prodejně),
- zdravé kotníkové bačkorky do školky, bohužel s Hello Kitty! jsou jen ty nezdravé (při nákupu se připravte na pláč, „ty zdravé s debilními puntíky" prostě nechtějí),
- pytlík na plavání, na svačinu, na přezuvky, na cvičební úbor (a jeden pro vás – hodí se na zvracení z neurózy způsobené nesmyslnými požadavky našeho školství).
Už 20 let mě učitelky ničí a můj volnoběh se mění v jedničku, zpátečku i trojku zároveň!!!
Tentokrát jdu s dítětem do první třídy fakt už naposled. Doufám, že až můj vnuk půjde do školy, půjde do první třídy pouze s notebookem a v botách. (V nemocnicích, porodnicicích už se nezouvá, v českých školách pořád ano, nechápu. Abeceda a velká násobilka snad potřebují sterilní prostředí?!).
Milí čtenáři, posledních 10 dnů užívejte volnoběhu, a pak...
P.S.: Co kdybychom se všichni domluvili a nikdo nekupoval žádné školní pomůcky?! Víte, co by nám zbylo peněz? Šetřit se musí, pane ministře, to jo!!! A nejen „ve školské kasičce" ale i v té naší, co máme doma – pro školáky.
