Hlavní obsah

Veronika Žilková: Už 20 let mě ničí učitelky!

Foto: Mona Martinů

Konec prázdnin už se blíží!

Dovolená, léto a prázdniny jsou úžasné hlavně v tom, že můžete zařadit svůj životní temporytmus na neutrál, neboli, jak se říká mezi motoristy, na volnoběh. Necháte odpočívat motor, nezařazujete rychlost ani nebrzdíte a většinou od sebe nečekáte výjimečný výkon. Ale pozor, to vše za deset dnů končí...

Článek

Magické datum 1. 9. pohne se všemi. Bezdětní to poznají podle hektičnosti svých „uždětných" spolupracovníků. Kam se v důležitosti i nervozitě hrabe začátek roku 1. ledna na začátek školního roku 1. září!!!

Prvního ledna jen v kocovině slibujeme to, co stejně nesplníme, ale 1. září plníme to, co jsme nikdy neslíbili. Věrnost a oddanost našemu školství. A tak v potu a s vytřeštěným zrakem ve frontách obstaráváme celoroční jízdenky, aby se do škol naše děťátka vůbec dopravila.

Sháníme:

  • cvičky či tenisky s bílou podrážkou, aby žáci neudělali černé rýhy v tělocvičně (a pak bohužel stejně místo fotbalu mají supl a dívají se na DVD o vývoji čolka),
  • podložku na modelování, aby jim hruška z plastelíny stála pěkně rovně (v listopadu stejně z plastelíny vznikne podivná mnohobarevná hmota, kterou po sobě žáci o přestávce navzdory poznámce do žákajdy hážou),
  • igelit na stůl do hodin výtvarné výchovy, aby naše robátka nepřidělala práci uklízečkám lavicemi od vodovek (igelity třetí hodinu zapáchají a jsou tak špinavé, že ušpiní lavici i malého malíře víc než trocha čerstvé žluté barvy ve štětci),
  • obaly na sešity podivných čísel, které stejně v odborném tisku označí za semeniště bacilů (v říjnu jsou v rámci hladu způsobeného chronickým zapomínáním svačin okousané),
  • trojhranné pastelky, dvojhranná pravítka a jednohranná pera – to vše kvůli kvalitnímu rukopisu generace, která už stejně bude psát pouze na klávesnici (15. 9. je penál prázdný, a tak tuto soupravu kupujete častěji než cukr),
  • učebnici pana X. Y., protože podle učebnice pana Y. X. paní učitelka odmítá v zájmu kvality výuky a dobrého vývoje našich dětí učit (stejně ji děti brzy ztratí),
  • kvalitní batoh na záda, aby děcka byla rovná (drahý batoh s vyztuženými zády letí chodbou do školní jídelny stejně rychle jako ten nevyztužený, zbytek dne ho nosí přes jedno rameno či ho kopou po zemi směr k domovu, vzorně a kvalitně na zádech ho mají naposled v prodejně),
  • zdravé kotníkové bačkorky do školky, bohužel s Hello Kitty! jsou jen ty nezdravé (při nákupu se připravte na pláč, „ty zdravé s debilními puntíky" prostě nechtějí),
  • pytlík na plavání, na svačinu, na přezuvky, na cvičební úbor (a jeden pro vás – hodí se na zvracení z neurózy způsobené nesmyslnými požadavky našeho školství).

Už 20 let mě učitelky ničí a můj volnoběh se mění v jedničku, zpátečku i trojku zároveň!!!

Tentokrát jdu s dítětem do první třídy fakt už naposled. Doufám, že až můj vnuk půjde do školy, půjde do první třídy pouze s notebookem a v botách. (V nemocnicích, porodnicicích už se nezouvá, v českých školách pořád ano, nechápu. Abeceda a velká násobilka snad potřebují sterilní prostředí?!).

Milí čtenáři, posledních 10 dnů užívejte volnoběhu, a pak...

P.S.: Co kdybychom se všichni domluvili a nikdo nekupoval žádné školní pomůcky?! Víte, co by nám zbylo peněz? Šetřit se musí, pane ministře, to jo!!! A nejen „ve školské kasičce" ale i v té naší, co máme doma –  pro školáky.

ynezorPumanzeSaNyknalC