Hlavní obsah

Víte, co pěstujete? Zkuste domácky semenařit, je to velké dobrodružství!

Foto: PEPPERSMINT, shutterstock.com
8. 3. 2017

Kupujete si semínka v hobbymarketu? Většina lidí to tak dělá, aniž by o tom přemýšlela. Přibývá ale i zahradníků, kteří se pouštějí do semenaření a na zahrádce pěstují jen odrůdy, které se jim osvědčily.

Článek

S nástupem jara se ve všech květinářstvích, supermarketech a hobbymarketech objevují stojany s barevnými pytlíčky. Najdete v nich semínka bylinek, salátů, ředkviček, mrkve, hrášku, rajčat… Co vás napadne.

Byznys se semínky přitom ovládá jen několik málo velkých společností a ty nabízejí prakticky výhradně nové, vyšlechtěné, unifikované odrůdy. Pokud si je zasadíte na zahradu, víte přesně, co můžete očekávat. Z druhé strany se tím ale připravujete o dobrodružství a možnost vyladit si pěstované plodiny na míru vlastní chuti a zahradě.

Už letos se můžete pustit do semenaření. Vyprodukujete si semínka, která po další léta budete moci používat na svojí zahradě nebo je vyměňovat s ostatními nadšenci.

Foto: Simon Kadula, shutterstock.com

Proč semenařit?

Proč se do semenaření pouštět? Důvodů je několik. Pro někoho může být důležité právě to, že nebude podporovat nadnárodní společnosti. Kdo semenaří, ten také ušetří, a to za několik let i poměrně značné částky. Můžete si pohrát s výběrem jedinců, od nichž si semena ponecháte, a můžete se i pokusit o křížení a kultivování právě těch vlastností, které zrovna vám připadají nejdůležitější.

Pokud se rozhodnete to vzít z gruntu a pěstovat staré a krajově specifické odrůdy, budete si je muset sehnat. Možností je spousta – můžete se obrátit na specializované asociace nebo lovit na internetových fórech a diskusních skupinách věnovaných semenaření, permakultuře a udržitelnému rozvoji. Nejspíš tak potkáte zajímavé lidi, kteří obohatí váš pohled na zahradničení a životní styl obecně. Také pravděpodobně „přičichnete“ i k pěstování rostlin, o jakých jste nikdy ani neuvažovali. Prostě proto, že vás to bude lákat.

Ale pozor, může se vám stát, že jeden rok budete mít na zahradě dvacet druhů rajčat! Semenaření a výměna semínek jsou totiž návykové.

Foto: Albina Glisic, shutterstock.com

Jak na to?

Výsledky mohou být velmi zajímavé, ale samotné semenaření zase taková legrace není. Než se do toho pustíte, možná by nebylo špatné navštívit nějakou přednášku či kurz, které se pořádají zejména v ekocentrech nebo na komunitních zahradách. Dost informací najdete také na internetu.

Ideální je začít se semínky rajčat, okurek, tykví, paprik nebo melounů a fazolí. Semena fazolí na příští rok získáte ze suchých lusků, které ještě nezačaly praskat.

Na začátečnické pokusy jsou skvělá hlavně rajčata, okurky a melouny. Vybírejte naprosto zralé plody – raději i trochu přezrálé než zelené. Pro zachování diverzity byste neměli vybírat semínka jen z těch nejkrásnějších plodů, ale i z menších a méně podařených.

Plody rozkrojte a semena z nich vydlabejte lžičkou. Jsou obalena rosolovitou hmotou, které se potřebujete zbavit. Semena dejte do sklenice, zalejte vodou, zavřete a postavte na teplé místo. Trocha fermentace je v tuto chvíli nezbytná. Pozor, nevoní to hezky.

Po třech až čtyřech dnech směs přeceďte a důkladně několikrát propláchněte pod tekoucí vodou, až semínka oddělíte o zbytků dužniny. Pak je vyklepněte na tvrdou nepapírovou podložku a nechte několik dnů sušit. Vysušená semínka uložte do suchých uzavíratelných sklenic a dobře je popište. Vydrží v dobré kondici i čtyři roky.

Ovšem pozor! Pokud se chystáte získat semena z rostlin vypěstovaných z běžné supermarketové produkce, dávejte pozor, aby nešlo o takzvané F1 odrůdy. Ty nejsou geneticky stabilní a potomci v dalších generacích nedosahují takových kvalit jako „rodičovské“ rostliny. K semenaření nejsou vhodné.

Řešíte nějak původ semínek, která sázíte do své zahrady?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek