Článek
Poprvé jsem zvracela. A pila. Stejně jsem se druhý den nemohla podívat sama sobě do očí. První zákazník byl sice milý, ale stále mě chtěl líbat. Táhl z něj alkohol.
Procházíme chodbou. Slyším hudbu, hlasy, smích. Nějaká šatna či co. Tereza se na mě dívá a s klidem povídá: „Nebuď z toho tak vyděšená, o nic nejde. Musíš si dát nějaký pseudonym, má ho tady každá. Prý se to tak dělá, řekly mi to holky. To tílko si nech, džíny sundej a vezmi si tady tu sukni, bude k tomu ladit." Vcházíme na bar. První dojmy jsou podobné těm z diskotéky. Na první pohled bavící se lidé, usměvavá obsluha v podobě úplně normálně oblečené servírky, cinkání skleniček, hrající hudba. Sedáme si do křesílek. „Slečno, mohu si k vám přisednout?" Zvedám pohled a nad sebou vidím chlapíka v letech, co mi připomíná učitele z gymplu. To nevypadá jako výhra.... A za dvě hodiny ležím vedle něho. Úplně nahá.
Já se tak stydím!
„Bože, zastav čas, ráno začíná se mi smát...," slyším z rádia verš jedné mé oblíbené písně. Hraje nahlas, přes dveře koupelny si předříkávám slova a vím, že patří mně. Drhnu ze sebe špatné svědomí. Kůže už je rudá, ale já to dělám dál. Je na ní všechno. Pot, slzy a hřích. A taky moje zvrácenost. Ta za peníze. Tohle není standardní ráno. Proč? Měla jsem sex za peníze.
Nezmohla jsem se na odporFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Roztáhl mi nohy
Průběh byl takový: Otevírám dveře pokoje. Je šero. Co mám asi teď udělat? Sedá si ke mně na postel a usmívá se. Natahuje ruku, hladí mě po vlasech. „Jsi moc hezká, víš to?" pronese. Jedním prstem stahuje dolů mé ramínko. A druhé. Kdyby spadla na zem jehla, uslyším ji. Kdyby se někdo nadechnul za dveřmi, poznám to. Jsem strnulá. Stále se nehýbu, ale už se nedívám do očí, nýbrž do země. Svléká mě. A chce líbat. Opětuji to se zhnusením, oči mám zavřené. Představuji si úžasného kluka z plakátu, do kterého jsem byla v pubertě platonicky zamilovaná. Nikdo jiný tady přece není, ne? Na zem spadly kalhotky, ležím na posteli úplně nahá. Líbá celé tělo a roztahuje mi nohy. Jedna pusa na jedno stehno, druhá pusa na druhé stehno, třetí pusa do klína...! Sakra, to se smí? Nezmohla jsem se ani na odpor, takže mi ji dost dlouho lízal. Že se mu to líbilo, stvrdil tisícovkou při odchodu.
Mám privát
A jak je to teď? Už mi to ani nepřijde. Jsem zvyklá. Jestli se teda dá zvyknout na to, že mám dennodenně v puse něčí penis. Jsem ráda, že jsem se aspoň trochu osamostatnila a své klienty si vybírám. Vodím si je k sobě domů do bytu. Znám jejich jména, problémy, radosti. Tereza chodí do klubu stále a vybraným klientům na mne dává kontakt. Tak vím, že si na privát nepřivedu nějakého násilníka. O tom, co s Terezou děláme, nikdo neví. Roman s kamarádem si sehnali větší byt a nás nechali v tomhle malém. Takže žádní svědci.
Co bude dál?
Jestli s tím někdy skončím, nevím. Peníze si zatím šetřím a chci si koupit byt. A možná i auto. Zkrátka se trochu zabezpečit. Když se to podaří, budu ráda. Ale dnes už není prostituce zlatý důl jako dřív. Nejsou peníze. Takže je taky možné, že mi tyhle časy skončí z nedostatku zákazníků.
Na přání autorky redakce změnila její pravé jméno.
