Bezbolestná metoda, která odhalí mnohé o krevním oběhu: Seznamte se s prstovou pletysmografií

Prstová pletysmografie je neinvazivní technika (nevyžaduje žádný zákrok ani napíchnutí) podávající obraz o fungování krevního oběhu a autonomního nervového systému. Není nepříjemná, nebolí a podává důležité informace umožňující vytvořit si poměrně přesný obrázek o tom, jak v těle (ne)funguje krevní oběh během toho, co spíte nebo jste vzhůru, jak se mění jeho chod v reakci na různé podněty a jak se to všechno může projevovat na tom, jak se cítíte uvnitř – jinými slovy, jaký máte stres a vnitřní rozpoložení.

V rámci prstové pletysmografie se pro detekci změn objemu krve nebo tlaku v cévách prstu používá senzor, což je často zařízení měřící popsané na základě světla nebo tlaku. Změny průtoku krve, měřené prstovou pletysmografií, mohou odrážet aktivitu autonomního nervového systému. Ta bývá spojována se stresovými reakcemi a dalšími fyziologickými procesy. „Medicínská prstová pletysmografie se typicky provádí na rukou i nohou - osmiprstová pletysmografie - a někdy obsahuje i funkční testy – reakci na chlad, léky a regeneraci po expozici chladu. Tyto testy provádí lékař,“ doplňuje Kateřina Cajthamlová, internistka, psychoterapeutka a propagátorka zdravého životního stylu.

Medicínská prstová pletysmografie měří tři veličiny, jak informuje doktorka Cajthamlová. Jednak spektrofotometricky nasycení krve kyslíkem - pomocí LED diod vyzařujících světlo takové vlnové délky, kterou pohlcuje krevní barvivo oxyhemoglobin (nasycené kyslíkem) a deoxyhemoglobin (kyslíkem nenasycené). Naproti diodám se nachází fotodetektor, který měří, kolik okysličeného a neokysličeného krevního barviva v prstu je, a tento údaj posílá jako elektrický impulz do pletysmografu. Druhou měřenou hodnotou je objem prstu a jeho změny (plethysmos je řecky náplň nebo objem) a třetí je tep krve v prstu. Porovnáním těchto tří hodnot lze odlišit změny činnosti srdce a krevního tlaku, kvalitu prokrvení v periferii těla a z toho odvodit míru stresu a orientačně další změny.

S pomocí této metody posuzují lékaři průtok krve v periferních cévách a tlak, který v nich v jeho rámci vzniká. Touto cestou získávají cenná data vypovídající o zdraví oběhového systému v končetinách. Využívá se v rámci kardiologie, spánkové medicíny, u pracovního lékařství, k monitorování a posouzení řady stavů a reakcí.

>>>Zátěžové EKG: Důležité vyšetření, které může včas odhalit i skryté problémy se srdcem

Prstová pletysmografie dokáže detekovat změny v průtoku krve spojené s fázemi spánku a obstrukční spánkovou apnoe. Pomáhá tak diagnostikovat nemoci, které mohou ovlivnit celkové zdraví. „Například lze takto diagnostikovat změny tepu a tlaku v noci i spánkovou apnoe se změnami množství kyslíku v těle,“ informuje doktorka Cajthamlová.

Informace o změnách amplitudy nebo tvaru vlny pulzu na prstu během zátěžových testů se dají použít jako indikátor reakce autonomního nervového systému. Ty vypovídají o míře prožívaného stresu a dávají tak možnost nastavit vhodná nápravná/preventivní opatření jako jsou třeba zvolnění, odpočinek a relaxace podle osobních preferencí.

Prstová pletysmografie může pomoci posoudit, jak oběhový systém reaguje na různé léky nebo terapie. Může se tak stát významným asistentem při posuzování vhodnosti nebo úspěšnosti nastavené léčby a její případné úpravy ku prospěchu pacienta. „Toto ale musí probíhat pod dohledem lékaře a na takové funkční vyšetření, říkáme mu zátěžová pletysmografie, je třeba víc času,“ upozorňuje doktorka Cajthamlová.

Metoda se využívá také při posuzování dopadu faktorů souvisejících s prací na průtok krve a oběh v prstu.

Tato technika je obecně považována za neinvazivní a snadno proveditelnou, což z ní činí vhodný nástroj pro monitorování periferního oběhu a autonomních funkcí. Omezením je, že prstová pletysmografie může být ovlivněna řadou faktorů, mezi něž patří nejen teplota a pohyb, ale také kvalita a přesnost konkrétního použitého zařízení.

„Navíc u pacientů úzkostných, příliš mladých či u seniorů se na výsledku výrazně podílí i stres a jejich schopnost relaxovat v medicínském prostředí. Proto je důležité, aby byl pacient důkladně instruován o tom, co lze od vyšetření očekávat, jaké má fáze, a je dobré, aby bylo vyšetření opakováno několikrát a vyhodnocováno s ohledem na reakce pacienta. Důvěra v toho, kdo je provádí, je přitom pro správné výsledky zásadní,“ uzavírá doktorka Cajthamlová.

Odborná spolupráce s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou, internistkou, psychoterapeutkou a propagátorkou zdravého životního stylu