Článek
Otěhotněla jsem, ale nebylo to vůbec jednoduché. To, co mnohým ženám připadá naprosto banální, rozhodnou se vysadit antikoncepci a brzy otěhotní, to se bohužel v mém případě nestalo. Další a další měsíce čekání, lázně, spousta nepříjemných vyšetření, téměř detektivní pátrání po příčině u mne i u manžela a důvod neplodnosti se nenašel. Oba jsme byli naprosto v pořádku.
Psal se rok 1993, kdy jsme se rozhodli pro umělé oplodnění. Problémem ale bylo, že v České republice v té době byla pouze dvě pracoviště, kde se tento zákrok prováděl. A tak jsme se zapsali do pořadníku (jako kdysi na škodovku) a další dva roky jsme čekali.
Po dvou letech jsem nastoupila do Podolí do Ústavu pro péči o matku a dítě, dostala spoustu injekcí podporujících dozrávání vajíček, následovalo jejich odebrání a mimotělní oplodnění. Čekání na telefon, zda všechno probíhá tak, jak má... Šílené nervy. Po dvou dnech byla vajíčka tak narýhovaná, že bylo možné je opět dát tam, kam patřila. A další čekání.
Doma mne nosili na rukou a pečovali o mne jako nikdy v životě. A pak se mi udělalo poprvé špatně a další den znovu a znovu! Nikdy v životě jsem nebyla tak šťastná. Nevěřila bych, že objímání záchodové mísy mi udělá takovou radost. Těhotenský test už byla pouhá formalita. To štěstí, že se vajíčka ujala hned napoprvé, všechny ženy nemají. Ale nám se to povedlo.
A tak se nám po devíti měsících narodila krásná dvojčátka (dnes už jim je 14 let) a samozřejmě to nebyla procházka růžovým sadem a ani dnešní puberta není jednoduchá. Ale vždycky, když jsem byla vyčerpaná z nočního vstávání ke dvěma dětem, když jsem řešila jejich rvačky a hádání, nakonec jsem si řekla, jaké je to štěstí, že je máme. Co všechno jsme pro to museli podstoupit. Ještě že dnešní věda má takové možnosti, před třiceti lety bych zůstala bezdětná...
Děkuji všem lékařům, kteří se zabývají mimotělním oplodněním, protože jejich práce – to je velký dar. Dar štěstí pro mnoho párů, které by se bez jejich pomoci nikdy nestaly rodiči.
Pozor, v pondělí už začíná nové Téma týdne, které zní: Mám mužské povolání. Jakou profesí se živíte vy? Jak na vaše chlapské zaměstnání reaguje okolí? Co je náplní vaší práce? Napište nám o ní na info@prozeny.cz, posílejte fotky a vyhrajte 500 korun!
