Hlavní obsah

Zuza Belohorcová: O prsa se nebojím

Foto: Uzlíček

Salmin pláč přijala Zuzana s úlevou

Baby boom pokračuje! Týden co týden přivádějí slavné celebrity na svět nová miminka a jednou ze šťastných maminek je nyní i Zuzana Belohorcová (33). Sexy moderátorka porodila dceru Salmu (49 cm a 3300 g) přirozenou cestou 3. února a my s ní přinášíme exkluzivní rozhovor.

Článek

Časopis Uzlíček

S partnerem, pražským podnikatelem Vlastimilem Hájkem, to načasovali výborně. Děti narozené v únoru mají tu výhodu, že až začnou mít po třech měsících života zájem o okolní svět, venku už bude nádherné jaro, jako stvořené pro výlety s kočárkem nebo nosítkem. A až s koncem roku zase přijdou Vánoce, bude se z nich desetiměsíční děťátko již radovat se vším všudy...

Zuzko, nejprve přijměte velké gratulace. A na úvod bych se vás rád zeptal, jak se cítíte coby novopečená matka?

Cítím se nesmírně šťastná, protože mám u sebe naši malou Salmičku! To víte, že porod není jednoduchá záležitost a ani ten můj se neobešel bez komplikací, ale všechno dobře dopadlo. Můj porodník, pan doktor Vlk, všechno zvládl na jedničku a já jsem hlavně ráda, že děťátko je zdravé.

Mohla byste ony komplikace specifikovat?

Původně jsem měla rodit až v polovině února, ale měla jsem od doktorů signály, že malá přijde na svět dříve. Druhého února v osm hodin večer mi praskla plodová voda a Salmička přišla na svět druhý den v půl páté. Dlouho se ji nedařilo dostat ven, musela jsem tlačit dvě hodiny v kuse, a stejně to nešlo. Dokonce hrozilo, že bude muset přijít na svět císařským řezem nebo za pomocí kleští, což jsem si samozřejmě nepřála. Nakonec to vyšlo přirozenou cestou, ačkoli Salmička měla omotanou pupečníkovou šňůru kolem krku. Pan doktor ji bleskurychle přestřihl a já jsem si moc oddechla. Měla jsem obavy, aby byla v pořádku, protože se stávají nejrůznější tragédie, ale po chvíli ticha se ozval typický dětský pláč, a to byl ten nejkrásnější zvuk, který jsem v tu chvíli mohla slyšet!

Foto: archiv Z. Belohorcové

Těhotenství probíhalo celkem v pořádku

Víte, co je zajímavé? Že jste rodila přirozenou cestou, ačkoli v bulváru psali už dlouho dopředu, že jste si vybrala »císaře«.

To je výmysl! Tohle pochopitelně naplánovat nejde. Od začátku jsem říkala, že dávám přednost přirozenému porodu. Věřila jsem, že mám práh bolesti položený vysoko, takže to zvládnu.

Byl váš partner u porodu?

Ano. A byl statečný. Pomáhal mi, dokonce i tlačil se mnou (smích). Byl mi od začátku velkou oporou.

Předpokládám, že nemohl narození první dcery nezapít...

Přesně tak. Hned v ten den uspořádal s kamarády oslavu ve své caffeterii na Malé Straně.

Kolik jste po porodu obdržela gratulací a byla mezi nimi i nějaká, která vás vyloženě překvapila?

Dostala jsem strašně moc gratulací. Vůbec jsem nepočítala, že jich bude tolik! Hlavně mě potěšilo, když mi psali kolegové ze Slovenska, s nimiž jsem pracovala v různých televizích. Dlouho jsem je neviděla, a tak jsem vůbec nečekala, že si na mě vzpomenou. A moc ráda jsem taky byla, když jsem si přečetla gratulace od našich známých z Floridy. Snažila jsem se na všechny »esemesky« postupně odepsat a snad jsem na nikoho nezapomněla.

Jak budete vzpomínat na těhotenství? Pro některé ženy je to nejhorší období, jiné si ho celkem užívaly...

Já jsem měla celkem bezproblémové těhotenství, jen první čtyři měsíce jsem měla potíže, protože jsem těžký alergik a najednou všechny reakce byly třikrát horší. Ale myslím, že i to se dalo vydržet. Jsou to takové oběti, které stojí za to! Jinak musím říci, že kdybych nepřibrala na váze a nezakulatilo se mi bříško, tak jsem pomalu ani nevěděla, že jsem těhotná. Neměla jsem absolutně žádné chutě ani nevolnosti. Jen klasické maminkovské starosti, kdy se žena při každé návštěvě doktora bojí, aby se při výsledcích neobjevilo nic špatného a aby dítě bylo v pořádku.

Foto: Uzlíček

Porod se neobešel bez komplikací

Na co jste vlastně alergická?

Říkám o sobě, že jsem celoroční alergik. Mám problémy od ledna do prosince a jediné, co mi zatím nevadí, jsou psi a kočky. Jinak kýchám na jakýkoli alergen. Na jaře na pyl, v době babího léta na ty létající chomáčky, dále samozřejmě na seno i na prach. Pečuji o všechny kolem sebe, ale sama jsem v tomhle ohledu lajdák. A tak jsem s těmi problémy nic nedělala, jen jsem si vždycky vzala nějaký prášek. No a jakmile jsem otěhotněla, žádné pilulky jsem brát nemohla. Prožívala jsem muka! A vím, že hned po šestinedělí se na to musím zaměřit.

A co těhotenské změny nálad, ty vás netrápily?

To by vám měl říci spíše můj partner. (Zuzana zavolala svého poblíž sedícího přítele Vlastimila Hájka a ten po vyslechnutí otázky bez jakéhokoli přemýšlení rezolutně prohlásil, že u budoucí maminky skutečně žádné těhotenské nálady nepozoroval.) No tak to vidíte... Vlastíkovi kamarádi tvrdili, že je těhotný on, a ne já. On je mnohem víc náladový, kdežto já jsem takový vyrovnaný človíček, který na sobě nenechává moc věcí znát. I tehdy, když zrovna neprožívám dobré období, snažím se to svému okolí nedávat najevo.

Takže se s problémy vyrovnáváte vnitřně sama v sobě. To je docela náročné...

Pochopitelně, že každý si občas vyleje zlost na někom jiném. Ale já se snažím brát život jako rovnovážný celek. Někdy to klape jako hodinky, jindy je situace komplikovanější. Jinak to ani být nemůže! Přece by nešlo, aby bylo všechno jen hladké a jednoduché.

ynezorPumanzeSaNyknalC