Hlavní obsah

Můj vzor? Moje maminka!

Foto: shutterstock.com

Babička neměla jednoduchý životFoto: shutterstock.com

Reklama

Znáte ve svém okolí nějakou ženu, o které jste schopna říct, že je ta pravá na svém místě? Inspirovala vás a obdivujete ji za to, co v životě udělala? Přijďte nám říci, čeho si na ženách nejvíce ceníte, na info@prozeny.cz. Čeká na vás odměna 500 korun.

Článek

Nenapadá mě nikdo jiný, kdo by si zasloužil více můj obdiv, než právě moje maminka. Narodila se jako druhorozená dcera v době, kdy rodiny toužebně očekávaly syna a první narození dívky bylo smůlou, ale druhé už důvodem ke vzteku. Jak mi sama popisovala, její tatínek jí mnohdy vyčetl, že se nenarodila jako kluk, a rozhodně jí její roli v domácnosti nemínil nijak ulehčovat. Měli velkou usedlost, spoustu zvířat, tudíž hodně práce a máma musela opravdu tvrdě dřít. Úleva přišla až v okamžiku, když se narodilo třetí dítě – konečně syn!

Jenže pak přišla další pohroma, babička pár dní po porodu umřela a děti zůstaly samy s otcem. Maminčina starší sestra byla na studiích a dědeček ji odvolat nechtěl, když už jej to stálo tolik peněz. Moje maminka tedy skončila jen se základní školou a ve svých třinácti letech dostala na starosti svého bratra – miminko a musela zastat spoustu práce, kterou až dosud dělala její máma.

Dítě ale nezvládne totéž jako dospělý, a proto dědeček rozhodl, že se znovu ožení a přivedl domů zlou macechu. Paní byla vdovou, měla už dospělé děti, svůj majetek a váženost. Byla o dost starší než dědeček, ve svém věku potřebovala klid a malé děti jí drásaly nervy. Neměla je ráda, ani ony ji. Maminka si myslela, že hůř být nemůže, ale bylo. Přišlo znárodnění a naše zámožná rodina přišla o vše, co po generace budovala. Dědeček to neunesl a sáhl si na život. Děti zůstaly samy a v dědictví přišly téměř o vše, co jim zůstalo, zbytek si nechala dědečkova druhá žena.

Maminka musela v šestnácti do práce k pásu. Přišly ale zdravotní potíže, astma  a nedomykavost srdeční chlopně, maminka to tajila, protože potřebovali peníze. O jejich nejmladšího brášku se starala macecha a až když se vdala teta, vzala si už třináctiletého chlapce k sobě a s mou maminkou se střídaly v péči o něj, dokud nedospěl.

Foto: shutterstock.com

Je to nejhodnější maminka a babičkaFoto: shutterstock.com

Pak se maminka seznámila s tatínkem. Vzali se, měli tři děti a konečně se zdálo, že už bude dobře. Jenže maminka musela na několik operací, tak byla střídavě v nemocnici a střídavě pracovala, kde jen to šlo, za pár korun. Rozhodně jsme si nemohli vyskakovat, přesto nám nic nechybělo, měli jsme potřebné oblečení, dost jídla, sem tam nějakou sladkost. Maminka se oháněla, co jen to šlo, po nocích pekla cukroví a dorty na svatby, aby si přivydělala nějakou korunu, oblečení pro nás šila a pletla.

Když mi bylo dvacet, maminka zůstala na rok upoutaná na lůžko, prodělala dvě operace a nakonec musela do invalidního důchodu. Rozhodně neměla jednoduchý život. Neužila si ani dětství, ani mládí, dokonce ani věk, kdy už mohla být v klidu, užívat si odpočinku, zdraví jí to neumožnilo. Nikdy to však na ní nebylo znát, byla to ta nejhodnější maminka, kterou si děti mohou přát. Jako by nám chtěla vynahradit to, oč ona sama jako dítě přišla.

Z dětství člověk čerpá do dalšího života a já můžu říct, že díky mamince jsem měla ten nejlepší vzor, jak pečovat o své děti.

Znáte nějakou ženu, které byste prostřednictvím příběhu chtěly vzdát hold či kterou byste se nechala ráda inspirovat nebo se již inspirujete? Pojďte nám vyprávět její příběh na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.

Reklama

Související témata:

Načítám