Článek
Už od patnácti let jsem brala hormonální antikoncepci a nikdy jsem se sexem neměla problémy. Jenže po porodu se to pomalu začalo měnit a moje chuť na sex se kamsi začala ztrácet. Naštěstí můj muž není až tak náruživý, a tak mu milování třikrát do měsíce stačilo. Já si povinně odbyla své, ale on se vždy styku musel dožadovat.
Abych snad někdy začala já, tak to se jen tak nestalo. Pak jsem se dočetla, že za nechuť na sex může být zodpovědná hormonální antikoncepce. Měla jsem už sama na sebe vztek. Pořád jsem na to myslela, jsme poměrně mladý, zdravý pár, a co když si manžel najde nějakou, která mu bude sex dopřávat pravidelně několikrát do týdne? Tak dlouho mě to hryzalo, až jsem se rozhodla, že prášky vysadím.
Vysadila jsem a nemůžu se udržet!
Přestala jsem je brát před tři čtvrtě rokem a ejhle. Najednou se ve mně všechno změnilo. Sice mám strašnou menstruaci (silnou, bolestivou a trpím anemií), ale všechno je úplně jinak. Večer už se nesnažím rychle usnout a dělat, že spím. Pravidelně usínám později než manžel a představte si, že když on se otočí ke mně zády a usne, tak mě to naštve!
Týden po skončení menstruace mám takové stavy, že se musím každý den uspokojit sama a ještě to večer vyžaduji na manželovi. Ten chudák neví, co se děje. Tak často sex neměl ani ve dvaceti a teď taková smršť! Milování často záměrně protahuji, aby trvalo co nejdéle. Často ho provokuji až k nepříčetnosti, kupuji si svůdné prádlo a neustále se v něm prohlížím. Moje fantazie pracuje naplno. Na sex myslím denně, snad každou minutu.
Asi z toho zešílím
Došlo to tak daleko, že koukám po mužích kolem sebe a představuji si, jak je svádím. Jsem z toho úplně šílená. Říkám si, nebylo to fajn, když jsem brala prášky a byla tak trochu otupělá ke svým smyslům? Mám začít zase brát antikoncepci, nebo doufat, že to přejde? A pak tu nastává další problém, bojím se nechtěného otěhotnění, protože jinou antikoncepci nepoužíváme, jen přerušovaný sex. Někdy mám dojem, že zešílím, nebo budu těhotná...
