Bootcamp. Postava snů za pár týdnů!

Pětidenní „masakr", jak ho nazývá jeho trenérka a současně i nejstarší aktivní kaskadérka na světě Hanka Dvorská, zahrnoval posilování a aerobní trénink v tělocvičně, spinningovou hodinu, lezení na horolezecké stěně, běhání po pražském Petříně a na závěr „řecko-římský" zápas. Jak si Jana, maminka dvou dospívajících dětí, po celou dobu vedla, můžete vidět v naší reportáži zde:

„Bootcamp vychází z vojenského výcviku americké armády. Jde o dynamický, teamový outdoor i indoor fitness program, vhodný opravdu pro kohokoliv. Patří k jednomu z nejefektivnějších cvičení, při kterém si ve velice krátké době zlepšíte fyzickou i psychickou kondici a zbavíte se přebytečných kilogramů," říká Hanka Dvorská. V jejím pojetí se klasický bootcamp cvičí třikrát týdně v ranních hodinách. Některá fitness centra zařazují hodinu do svého běžného skupinového cvičení nebo vypisují speciální víkendové kurzy.

Jednotlivé cviky nejsou složité, ale provádí se s velkou intenzitou a vždy záleží na trenérovi, co všechno z vás dostane. Velkou výhodou je, že každá hodina slibuje něco jiného, a tak se nestane, že by vás to omrzelo. Což ocenila i naše odvážná Jana. Jak se k bootcampu dostala? Po vyhlášení na Facebooku se jednoduše odhodlala přihlásit, aniž by tušila, co ji čeká.

„Když jsme se domluvily na natáčení, tak jsem si začala hledat, co bootcamp je, a trochu jsem se vyděsila. Doufala jsem, že mě všechno to, co se na internetu prezentovalo, nečeká, ale spletla jsem se," přiznává Jana. Jejím cílem bylo najít konečně nějakou aktivitu, u které by zůstala a díky níž by shodila další kilogramy. Bootcamp je pro tohle přímo stvořený. Osobně jsem měla možnost si hodinu vyzkoušet na vlastní kůži už asi před rokem a půl a byl to skutečně masakr. Mé zážitky si můžete přečíst v článku Rychlé zhubnutí? Zkuste Bootcamp!

Zvědavost čtenářku přivedla až do tělocvičny, a to přesně v 6.30, první hodina se jmenovala „300 z místa". Tam ovšem všechna legrace skončila a začala tvrdá dřina a bylo úplně jedno, že ji sleduje bedlivé oko kamery. Nejprve zjistila, že nemá vhodné oblečení. Při běhu a rychlých opakováních to chce opravdu víc než volné tričko a nevhodnou podprsenku.

Po rozcvičce a krátkém zahřátí se najelo na jednoduché cviky v rychlých sériích po deseti tak dlouho, dokud jich nebylo tři sta. Vzhledem k tomu, že to všem poměrně šlo, udělali jich v hodině přes 600. A to už je pěkná nálož, nemyslíte? Jana se držela statečně, i když zdaleka nestačila tempu, které Hanka nasadila. „Po první hodině jsem se nemohla pomalu hýbat ani vystoupit z tramvaje. Chvíli jsem dokonce spala, abych pak zvládla večerní pracovní směnu," říkala mi do telefonu. Nejhůře nesla brzké ranní vstávání. Zajímalo mě, zda ji první hodina neodradila a jestli dorazí i na druhou.

Dorazila. A spolu s ní i další nadšenci, kteří už ví, jak to chodí a co je čeká, na rozdíl od Jany. Ale ta se na speciální spinningové hodině (spinning totiž do bootcampu klasicky nepatří a navíc ho Hanka vyšperkovává speciálními cviky na ruce a podobně) držela opět srdnatě. „Byla to výzva a bylo to lepší než včera. Na kole jezdím, takže jsem se docela těšila a tušila jsem, že to zvládnu," radovala se z druhého tréninku. I Hanka ji velmi chválila. Ježdění se zátěží vestoje bylo prý na tom všem nejhorší.

„Nepochopila jsem techniku, jak si nastavit zátěž. I tak to ale bylo fajn," dodala Jana bezprostředně po spinningovém maratonu a odhodlaná nevzdat to se těšila na třetí den na horolezeckou stěnu. „Každý den je jiný, těším se, co přijde a co si zase vyzkouším. I když je to mnohdy těžké a nezvládnu všechno jako ostatní, nikdo tu na mě nekřičí, lidi jsou nesmírně milí a pomáhají mi, jak se dá," tvrdila ještě před horolezeckou stěnou, které se trochu bála. Nic podobného prý nikdy nezkusila, a navíc má odjakživa slabé ruce.

„Ze stěny jsem měla respekt. Už v úterý jsem si říkala, že toho moc nepředvedu a nebudu tam moc platná," přiznala se Jana. Před samotným lezením samozřejmě dostala instruktáž a za povzbuzování dalších členů náročného kurzu zvládla zdolat dokonce 4 cesty a ani trochu si neodpočinula, jak původně skrytě doufala. „Byla jsem trochu zklamaná ze sebe sama, že jsem opravdu slabá na ruce a je potřeba na tom zamakat. I tak jsem byla vděčná, že jsem si to mohla zkusit. Člověk je po každé hodině zničený, namáháte neustále jiné svaly, ale už k večeru se začínám těšit, co mě čeká zítra," loučila se se mnou nadšeně ve středu, ale ve čtvrtek ráno mi poslala esemesku, že na běhání nedorazí, že má zimnici a není jí dobře.

„Vzdala to?", „Nechtělo se jí běhat?", „Půjde v pátek na poslední hodinu?". To byly otázky, které se mi honily hlavou. Skrytě jsem ji obviňovala, že se jí jen nechtělo běhat, komu by se také ráno ve tmě chtělo, že? Ale má obvinění byla neoprávněná. Jana dělala ve středu do tří do rána, a tak není divu, že se jí po dvou hodinách spánku vstát nepodařilo. Je také logické, že tělo reagovalo na nevídaný nápor aktivit únavou a krátkými nevolnostmi, a to i přesto, že se Jana přiznala, že se jí podařilo za poslední rok zhubnout třiadvacet kilogramů, a sport ani zdravá strava pro ni nejsou tabu. Ve čtvrtek odpoledne mi volala a slibovala, že v pátek dorazí. Přece by prý nemohla dopustit, abychom o ní napsali, že to nevydržela! Její bojovnost mě mile překvapila, všichni v redakci jsme jí drželi palce.

Na pátek byly původně dvě varianty: orientační běh nebo řecko-římský zápas. Nakonec vyhrálo zápasení. Byla to podle nás přihlížejících taková oddychovější hodina, při které se všichni dobře bavili. I Jana byla z posilování, protahování a hlavně zápasení nadšená. Jako zaměstnankyně ochranky měla k tomuhle cvičení asi nejblíže. „Zápas mě moc bavil, to jsem si užila a nebylo to ani tak fyzicky náročné jako předchozí hodiny. Spíš to bylo o technice," zhodnotila po závěrečné hodině. Ve společném rozhovoru přiznala, že to jednoduché nebylo, že je ráda, že si to mohla vyzkoušet, a cítí se mnohem lépe než před týdnem. S přítelem už střádají peníze na šestitýdenní kurz.

I když to všechno vypadá hrůzostrašně, bootcamp vám nejen pomůže dosáhnout krásné postavy v relativně krátkém čase, ale hlavně vás pozitivně naladí do zbytku dne a zbaví vás stresu. Věk ani trénovanost přitom nehraje roli. Je to možnost, jak se obklopit příjemnou partou lidí, kteří s vámi sdílí své prohry i vítězství. Tak kdy to zkusíte vy?