Hlavní obsah

Co je lepší: sušit, nebo zamrazovat?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Někdy se urodí víc, než spotřebujeme

Na záhonech pomalu dozrávají jahody, v lesích se objevují první houby... spotřebovat první plody není problém, rodina se o to postará. Ale co až se začnou rodit kilogramy jahod, jablek, okurek a o houby budeme v lese zakopávat? Pak budeme řešit, jak je uchovat na zimu.

Článek

Podle dietologů je nejlepší zvolit sušení či zamrazování. Při nich totiž nemusíme používat žádné cukry ani jiné konzervační látky. Pokud bychom se na stejný problém podívali z ekonomického hlediska, vede sušení nad zmrazením, zvlášť pokud bychom si na úrodu pořizovali samostatný mrazák. Ovšem ani zavařování nelze zatracovat. Nebo si snad někdo dovede představit na talíři u řízku usušenou či zmraženou okurku?

Zamražení: rychlé, ale drahé

Zamrazit potraviny je jednoduché - plody stačí přebrat, aby byly zdravé a nepoškozené, a dát zamrazit. Pak jsou během pár minut kdykoli k dispozici. Jenže nic není tak snadné, jak na první pohled vypadá. První chyby se zpravidla dopouštíme, když plody přebíráme a nějaké drobné poškození přehlédneme s tím, že přece mráz vše zničí. To je ale špatně, neboť při teplotách pod nulou se sice bakterie a mikroorganismy přestanou množit, ale nezlikvidují se.

Stejně tak může být problém se správným zamražením. U mrazniček bývá uvedena takzvaná kapacita zamrazení - číslo, které říká, kolik kilogramů potravin zvládne přístroj zamrazit během 24 hodin. Ale kdo si to číslo pamatuje? A tak se snadno stane, že do menších mrazáků s kapacitou pět kilogramů dáme deset kilo nastrouhané mrkve. Výsledek? Zmrazení potom může trvat i několik dnů a během této doby se díky odpařování tekutin obsažených v ovoci a zelenině vytváří na jejich povrchu námraza. Ta potom během celého skladování tvoří zábranu, kvůli které potraviny dokonale nepromrznou a proces množení bakterií a mikroorganismů se nezastaví.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Zmrazení zabrání šíření bakterií

A opomenout nelze ani ekonomické hledisko. Máme samostatný mrazák jen na jahody, houby či zeleninu, které dnes koupíme v obchodě za pár peněz? Spotřeba nových přístrojů je kolem jedné kilowatthodiny, tedy provoz nás přijde zhruba na 2,50 korun denně. Máme-li dvacet let starou mrazničku, platíme za provoz i jednou tolik.

Sušení: pracné, ale zdravé

Při správném sušení zůstává v ovoci a zelenině zachováno až 80 procent vitamínů a dalších důležitých látek. Ale i tady existují určitá ale.... Sušit nelze všechny potraviny, problém je s těmi, co obsahují velké množství vody. Při sušení se jí totiž musí odpařit 80 až 90 procent.

Za největší nevýhodu však mnozí označují pracnost. Ovoce je zpravidla třeba pokrájet na drobné plátky. Zatímco u prvního košíku hub je to zábavné, po mnoha hodinách strávených s nožem v ruce už to neplatí. Při sušení si lze samozřejmě vystačit se sluncem či troubou, ale nejjednodušší je to v sušičkách ovoce. Ty nejlevnější stojí několik stokorun a pouze je zapojíme do sítě, rozložíme nakrájené ovoce, a když máme pocit, že jsou potraviny suché, vyndáme je. Dražší přístroje nabízejí možnost volit si teplotu, zpravidla od 45 do 65 stupňů, jsou doplněny časovačem. Je ale otázkou, zda tyto funkce, pokud rok co rok nesušíme desítky kil potravin, opravdu využijeme.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Zavařeniny se budou hodit během zimy

Zavařování dle rodinných receptů

Zavařujeme opět jen zdravé a nepoškozené ovoce a zeleninu. Vypereme je důkladně v pitné vodě, případně oloupeme a vypeckujeme či zbavíme jádřinců. Plody vkládáme do sklenic a zaléváme vodou smíchanou s cukrem či jiným nálevem. Mezi nálevem a víčkem ale musí zůstat minimálně centimetrová mezera. Víčka uzavřeme zavírací hlavou a sklenice sterilujeme tak, jak stanoví recept. Poté vyndáme z hrnce, necháme vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda víčka drží.

ynezorPumanzeSaNyknalC