Článek
Neznám ženu, která by kdy řekla, že je pyšná třeba na svůj dekolt. Nebo že by nahlas přiznala, že je nadšená ze svého výstavního zadečku. A to znám dost žen, které mají fakt krásná prsa a super zadek. Přesto když už mají říct, co se jim na nich líbí, melou něco o barvě očí, hezky tvarovaném nose či celkem plných rtech.
Společenská norma?
Proč většina žen nedokáže (nebo spíš nechce) nahlas říct, že je spokojená se svou postavou, nebo alespoň s některou částí svého těla? Dost z nás jsou naprosté odbornice na maskování jakýchkoli nedostatků (víme, jak nejlépe skrýt povolené břicho, jaké šaty si rozhodně nevzít, protože by v nich vynikl náš poněkud rozměrnější zadek, dokonce máme v malíku i to, jaký druh výstřihu opticky prodlouží náš býčí krk), ale prodat své přednosti neumíme.
„Ale mně se fakt líbí moje oči,“ vysvětlovala mi kamarádka, jejíž oči sice nejsou vůbec špatné, ovšem za její pevná a štíhlá stehna bych vraždila!
Mám na to takovou teorii. Říct nahlas a bez ostychu „mám super prsa“ nebo „mám fakt pěknej zadek“ je prostě společensky neúnosné. Smrdí to namyšleností, nepřiměřenou sebechválou, nedostatkem soudnosti. Protože super zadek má tak maximálně Jennifer Lopez a ani ona by se s ním nejspíš neměla tolik vytahovat.
„To víš, že jo. Řeknu ti, že jsem spokojená se svým bujným výstřihem, a ty se na něj hned zaměříš, a začneš přemýšlet, jestli jsou takhle pevný i bez podprsenky,“ řekla mi opravdu velmi blízká kamarádka s tím, že takhle upřímná je jen ke mně a opravdu naposled.
Za to zaplatíte
Je to tak. Ženský svět je nemilosrdný. Říká se o nás, že jsme něžné pohlaví, ale jak jde o tělesné proporce a atraktivitu, jde něha stranou. Sebevědomí v oblasti fyzické krásy jsme ochotné tolerovat pár světovým supermodelkám, sem tam nějaké filmové hvězdě, ale obyčejné smrtelnici? Pokud ta o sobě něco v tomto smyslu pronese, čeká ji jediné: Tvrdý soud!
Bude podrobena ostré (samozřejmě neveřejné) kritice, její (údajně dokonalý) zadek se ocitne pod takovým drobnohledem, že přísným porotkyním neunikne ani jediná milimetrová strie. A kdyby se přece jen ukázalo, že ten zadek vážně stojí za to? No a co, za dvacet let si povíme. Svaly povolí, kůže zešedne a po super zadku nebude ani památka. Zato porotkyním jejich nádherné oči či bujná hříva zůstanou. Ha, takže kdo je tu vítěz?
Postavme se samy sobě!
Je to pokrytectví a je to hloupé! Vzmužme se a naučme se nahlas říkat, že máme fakticky suprová prsa a luxusně tvarovaný pas! A kašleme na to, co na to ostatní řeknou. Je to přece jako se šaty, co jste si koupila a kamarádkám se nijak zvlášť nelíbí. Zásadní je, že se líbí vám!
A pozor, neplácám do větru! Půjdu příkladem. Takže vám teď upřímně odpovím na to, co se mi na sobě nejvíc líbí. Rozhodně to jsou vlasy! :-)
A teď vy! Co máte na sobě nejradši?