Hlavní obsah

Co si počít s emočním tupcem? Nechte ho žít, nemůže za to!

Foto: Thinkstock

No a co? Co jsem zase řekl špatně? Člověk „postižený" nedostatkem emoční inteligence většinou vůbec netuší, proč jsou na něj všichni naštvaní

Ve svém oboru je to možná génius, v mezilidských vztazích se ale projevuje jako analfabet. Co si počít s kolegou, kamarádem nebo příbuzným, který má naprostý nedostatek emoční inteligence?

Článek

Takového „zoufalce“ určitě znáte i vy. Kolegyni, která drží přísnou dietu, přinese jako dárek bonboniéru. Kdy se to má narodit? – optá se známé, která přibrala. Vaše vyprávění přeruší slovy: „To nic není, poslechni si, co se stalo mně!“ Lidem, které sotva zná, vykládá podrobnosti o svých zažívacích problémech. Nedokáže vycítit atmosféru v místnosti ani náladu druhého člověka a vždycky plácne něco naprosto nemožného.

Naše čtenářka Marcela se s takovou známou přestala stýkat poté, co ji s manželem potkali na procházce s kočárkem: „Když jsme se s mým mužem brali, byla jsem v jiném stavu s jeho kamarádem. To, že dítě není jeho, vědí všichni a on to samozřejmě ví taky. Nebylo pro něj snadné se s tím vyrovnat, ale zvládl to a malého přijal jako vlastního. Je to ale pořád dost citlivá záležitost. A teď si přijde ta nána, koukne do kočárku a vesele zahlásí: No to je krásnej kluk, celej tatínek!“ – neskrývá rozhořčení Marcela.

A co jsem řekl špatně?

Jak je možné, že i chytrý a vzdělaný člověk vypustí z úst něco takového? Emoční inteligence je zkrátka něco úplně jiného než běžné IQ. Ten, kdo ji postrádá, se rozhodně nestane miláčkem kolektivu a přátelé, které si udrží, musí mít hroší kůži. Za jeho přehmaty přitom v naprosté většině případů není zlý úmysl, ale spíš nedostatek empatie, neschopnost vcítit se do druhého. Častým problémem takových lidí je i to, že nejdřív mluví, a pak teprve přemýšlejí.

Foto: Thinkstock

Pokud muž s minimální emoční inteligencí pracuje v ženském kolektivu, lze očekávat problémy

EQ velikosti tykve

Každý ví, co to znamená, že má někdo nízké nebo vysoké IQ. V psychologii se ale používá i EQ, emoční kvocient – číslo, které vyjadřuje schopnost zacházet s emocemi a spolupracovat s jinými lidmi. Při jeho určování se hodnotí schopnost vcítit se, ovládat svoje nálady, přizpůsobit se druhým, obratnost v komunikaci a v řešení složitějších společenských situací. V poslední době se stále víc ukazuje, že emoční inteligence není důležitá jen v partnerských a mezilidských vztazích, ale i v profesní kariéře.

Lidé s vysokým EQ mají dobré předpoklady být velmi dobrými manažery, vedoucími a poradci. Bohužel, do vedoucích pozic se často propracují i ti, kteří emoční inteligence příliš nepobrali – jejich snížená sociální citlivost jim paradoxně v kariéře dokonce pomáhá.

Foto: Thinkstock

Možná se vám chce ječet nebo tomu tupci dát rovnou pár facek. Ale berte ho spíš jako postiženého

Pravidla jednání s „emočními tupci“

Nejraději byste se jim vyhnuli. Pokud se ale takový „exemplář“ vyskytuje ve vaší rodině, sdílíte s ním jednu kancelář, nebo je to dokonce váš nadřízený, musíte s ním nějak vyjít. Jak na to?

  • I když vás naštval nebo urazil, snažte se držet emoce na uzdě. Pokud nejde o psychopatickou osobnost (což je úplně jiný, větší problém), jeho „přešlapy“ jsou spíš nedopatření, jako kdyby vám opravdu omylem šlápl na nohu.
  • Poskytněte dotyčnému zpětnou vazbu. Možná si opravdu neuvědomil, že se zachoval nevhodně. Počkejte si na okamžik, až budete sami, aby se necítil napadený. „Řekněte svoje výhrady jednoduše, klidně, krátce a přímo. Má-li mít kritika pozitivní dopad, musí v první řadě respektovat důstojnost druhého člověka,“ radí psychiatr MUDr. Ján Praško.
  • I když jde o vašeho nadřízeného, nemusíte jen „držet ústa a krok“. Pokud má například hloupé poznámky na vaši adresu, máte plné právo ho zdvořile a v soukromí upozornit, že je vám to nepříjemné. Pravděpodobně vás nechce urazit, jen si myslí, že je neodolatelně vtipný.

Máte ve svém okolí takového „experta“? Svěřte se, co vám provedl!

ynezorPumanzeSaNyknalC