Hlavní obsah

Dávat dětem kapesné? A kolik?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Kapesné učí děti hospodařit s peněziFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Finanční nároky našich potomků bývají bezedné. Navíc si brzy začnou říkat o kapesné, aby měli ,,své" peníze a mohli s nimi nakládat podle svého. Takže stojíme před otázkou, jakou částku jim dávat. Když to bude málo, budete ,,krkavčí" matka, která nemá pochopení pro potřeby vlastního dítěte. Když to bude moc, riskujete, že vychováte nafoukance, který si peněz neváží.

Článek

Kapesné slouží nejen k tomu, aby si děti mohly něco koupit, ale také aby se naučily se svými penězi hospodařit. Otázka je, od jakého věku jim kapesné dávat a kolik. Dnes je běžné, že děti dostávají nějaký menší obnos už od raného věku. Svádí k tomu i přítomnost automatů na pamlsky a nápoje na školách. Odborníci ale varují, že by to neměly být větší částky: Dítě si pak neváží hodnoty peněz, nebo si naopak může začít budovat pocit nadřazenosti vůči vrstevníkům. „V první třídě by částka měla odpovídat tomu, aby si dítě mohlo koupit něco malého k jídlu nebo pití, případně něco do školy nebo pro sebe," doporučuje pedagog a psycholog Jindřich Vávra.

Kapesné na měsíc?

Už během základní školní docházky by se děti měly naučit mít k dispozici částku na delší dobu než jeden den. Psycholog doporučuje začít již na přelomu prvního stupně s týdenním kapesným. „Je běžným zvykem dávat  dětem kapesné na celý měsíc. Zpočátku je to pro dítě příliš velká suma, se kterou ještě neumí zacházet. Některé děti mají tendenci ji utratit a pak se dožadovat dalšího přídělu. Kapesné pak ztrácí smysl. Když se to přihodí poprvé nebo výjimečně, ještě lze ustoupit a pomoci dítěti si peníze rozvrhnout. Pokud se to stane pravidlem, je to velká chyba," upozorňuje psycholog.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Děti utrácejí hlavně za dobrotyFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Přehnaná spořivost

Jindřich Vávra upozorňuje ale i na opačné případy. „Někteří školáci jsou natolik nadšeni představou vlastních peněz, že když mají nějaké přání, kterému nejsou rodiče nakloněni, snaží se na splnění svého snu si sami našetřit. To je určitě správně, ale rodiče by tomu měli přizpůsobit poskytované částky. Pokud dávají tak tak na svačiny, které si pak dítě nekupuje, aby ušetřilo, měli by hledat nějaký kompromis. Buďto na koupi oné vytoužené věci přispět, nebo zvýšit kapesné," míní Jindřich Vávra.

Výše kapesného

Vždy by se měla řídit tím, na co je určeno. U menších dětí by to mělo být jen na jídlo a pití či domluvené věci. Konkrétní částka by měla vycházet z toho, kolik času dítě stráví doma, kde má vše, co potřebuje, nebo jestli chcete, aby si nakoupilo občerstvení či nějakou drobnost k mimoškolní aktivitě samo.

Složitější je to u starších dětí. „Středoškoláci často chodí mezi vyučováním do kaváren nebo cukráren, kupují si dárky a některé věci si chtějí pořizovat sami, bez asistence rodičů. Je to přirozené. Ale musíte vědět alespoň zhruba, na co ty peníze plynou," doručuje Jindřich Vávra. ,,Něco jiného je, pokud synovi či dceři platíte například mobil, tramvajenku, dáváte jim svačinu a zvlášť peníze na nějaké akce - když chce kamarádovi koupit dárek nebo na nové oblečení. A něco jiného, pokud chcete, aby si to zajišťovali ze svých vlastních peněz," upozorňuje pedagog. Takže někdy stačí pět set na měsíc, někdy jsou přiměřené i dva tisíce. Jinak řečeno, pětistovka může být dost, pokud většinu potřeb dítěte hradíte zvlášť. Pokud by se z kapesného mělo postarat o veškeré své zájmy a potřeby, měli byste být velkorysejší.

Reklama

Související témata:

Načítám